Důkaz Hollarem
O tom, že aukční síň Christieʼs bude v půlce listopadu dražit obraz Krista Spasitele od Leonarda da Vinci, informovala česká média v poměrně hojné míře. Překvapivě však povětšinou nechala stranou zajímavou „českou stopu“ v příběhu tohoto teprve nedávno znovuobjeveného díla. Jedním z argumentů ve prospěch Leonardovské atribuce je totiž grafika Václava Hollara z roku 1650.
Více o nabízeném obraze v samostatném článku na artplus.cz.
Že Leonardo namaloval obraz tohoto námětu se dlouho předpokládalo, byl však považován za ztracený či zničený. Uvádí se, že existuje kolem dvaceti více či méně zdařilých variant od Leonardových následovníků, a odborníci léta debatovali, která z nich má k předpokládanému originálu nejblíže. Favoritem byl v 80. letech obraz ze soukromé pařížské sbírky markýze de Ganay, nikdy však nebyl tak široce přijat jako nyní nabízené dílo. Dalším podpůrným argumentem jsou dvě související Leonardovy kresby a konečně zmiňovaná Hollarova grafika s latinským přípisem: „Namaloval Leonardo da Vinci, Václav Hollar převedl do grafiky.“
První písemná zmínka o obraze je jen o rok starší. V březnu 1649 anglický parlament nařídil inventarizaci sbírek popraveného krále Karla I. a ve výsledném soupise najdeme položku „Kristova tvář vytvořená Leonardem“. Předpokládá se, že Hollarova grafika je reprodukcí právě tohoto díla z královské sbírky. Zní to důvěryhodně, jednoznačný důkaz však nemáme. Ostatně Hollar žil v letech 1644–52 v Antverpách, kam se uchýlil před zmatky občanské války, takže jeho reprodukce Leonarda musela být vytvořena podle nějaké starší kresby. Další soupis královských sbírek z roku 1666 je popisnější: „Leonardo da Vinci, náš Spasitel s glóbem v jedné ruce a s druhou rukou zdviženou“.
Nic z výše řečeného nicméně nevylučuje, že nabízený obraz není jen jednou z dalších kopií onoho ztraceného originálu. O tom, že byl akceptován jako autentický Leonardo, nakonec rozhodla celková kvalita malby a autorské změny v gestu žehnající ruky odhalené infračervenou reflektografií. Obraz obstál i v přímé konfrontaci s jinými Leonardovými díly na výstavě v londýnské Národní galerii na konci roku 2011.
Média spekulují o ceně 100 milionů dolarů, pravděpodobně však půjde ještě o vyšší částku. Svou roli by mohlo sehrát i to, že aukce se bude konat pouhé čtyři dny po slavnostním otevření pobočky Louvru v Abu Dhabi. A co by byl Louvre bez Leonarda?
Staří mistři v Praze
Jan Skřivánek výstava zima 2019
Národní galerie začátkem listopadu otevřela novou expozici starého umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, jejímž hlavním autorem je ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler a která propojuje dvě dříve oddělené prezentace českého a evropského umění renesance...
Světlo to někdy zkazí
Jan Skřivánek rozhovor červen 2021
Rozhovor s Jaromírem Novotným jsme měli naplánovaný několik let, čekali jsme však na možnost spojit jej s nějakou větší výstavou. Příležitost se naskytla až nyní – v létě se představí v Domě umění města Brna. Jaromírovy obrazy, ať již pracuje s barvami, či jen s ...
20 665 rozpačitých znaků na okraj Medkovy výstavy
Jan Skřivánek výstava říjen 2020
Následující text měl původně být recenzí obsáhlé retrospektivy Mikuláše Medka, kterou pod názvem Nahý v trní připravila Národní galerie. Co do rozsahu i šíře záběru mi však text tak narostl, že na hodnocení vlastní výstavy nakonec vůbec nedošlo.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
