Kontrasty konkrétního umění

Václav Hájek recenze září 2011

Sbírka Hanse-Petera Rieseho v GASKu / Exponáty ve sbírce i na výstavě sice striktně nepředstavují pouze jeden výtvarný styl, nicméně mají většinou dost společného. Tato společná nota se nedá zcela jasně nazvat, ale pokusíme se jí pracovně zařadit pod hlavičku tzv. konkrétního umění. Tento směr spadá snad paradoxně do širší množiny abstrakce, od níž se trochu liší mimo jiné reformulací pojmů. Už od starověku se za abstraktní entitu považovala obecná idea, jíž jsou podřazeny konkrétní realizace, stíny pravého světa. Konkrétní umění však nepovažuje své výtvory za modely široké skupiny podřízených jednotlivostí nebo za pojmové uchopení reality, ale za jedinou možnou realizaci, v níž se myšlenka a materializace zcela překrývají. Proto je mnohdy potřeba o určitém artefaktu nezobrazivé povahy uvažovat jako o „konkrétním“ díle, které prezentuje pouze samo sebe a nikoli nějakou vnější ideu.

Podělte se:

Mezi blasfemií a humanismem

Václav Hájek úhel březen 2013

Ačkoli zadnice účinkovala v populární obrazové produkci vesměs jako groteskní a obskurní ozvláštnění (třeba v amatérské fotografii konce 19. století), nesmíme zapomínat na zdroje tohoto motivu v novověké evropské kultuře. Parodický román renesančního myslitele...

Zrzavého protiklady

Václav Hájek recenze únor 2013

Jan Zrzavý v Domě umění v Ostravě / Obsah díla Jana Zrzavého zůstává do značné míry tajemný, respektive není plně přítomen v rozpoznatelném ikonografickém motivu, ale skrývá se ve velmi proměnlivých formálních přístupech, které se mnohdy vyznačují ostrými kontrasty

Obrazy, které líbáme a po kterých šlapeme

Václav Hájek úhel leden 2009

V dnešní době se snadno a často zapomíná na to, že řada obrazů tradičně nebyla a vlastně stále není určena výhradně pro pohled, pro vizuální vnímání. Zapomínáme na to zřejmě proto, že se obrazů do určité míry bojíme. Bojíme se jejich moci, jejich vlivu, jejich...