Kontrolní den v barokním paláci

Johanka Lomová staveniště červenec 2013

Praha – Galerie hlavního města Prahy pro veřejnost zpřístupnila piano nobile Colloredo-Mansfeldského paláce. Prohlídková trasa provádí návštěvníky historickými sály, které jsou ponechány ve své nezrekonstruované kráse. „Objekt nabízí zážitky. To, co chceme návštěvníkům nabídnout je uměleckohistorická kvalita,“ říká autor koncepce využití paláce Marek Pokorný. Architektem prohlídkové trasy je Tomáš Svoboda, na odborném zpracování se podílel historik architektury Pavel Vlček.

Nová expozice staví na metafoře kontrolního dne, odkazuje k mezistavu, ve kterém se palác nachází. Nástěnková zastavení nevtíravě přibližují divákům historii paláce i procesy restaurování. Podrobné informace však nejsou ústředním motivem, který má divák sledovat. „Hlavní je kvalita prostoru a autenticita místa,“ zdůrazňuje Pokorný.

V tento okamžik není v prostorách prvního patra možné vystavovat. Místnosti jsou nezrekonstruované a pro výstavní projekty nevyhovující. Pro klasické galerijní prezentace je zatím využitelné pouze druhé patro, kde nyní probíhá výstava Jiřího Davida. Dvě až tři sezony tak bude palác pravděpodobně sloužit jen pro dočasný program, konstatoval Marek Pokorný v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Přesto slibuje, že palác zaplní. Kulturní akce by se mohly odehrávat například na nádvoří paláce a také první patro lze využívat pro různé druhy neklasických výstav.

Podle Pokorného je syrovost prostoru nezaměnitelnou kvalitou, kterou by si palác i do budoucna měl zachovat. Rekonstrukce je sice nutná, v žádném případě by však nemělo dojít k „návratu do původního stavu“. Mnohem spíše by barokní, rokokové a neorokokové interiéry měly být zakonzervovány v současném stavu.

Podle Pavla Vlčka je Colloredo-Mansfeldský palác hned po nedalekém paláci Clam Gallasově druhým nejkrásnějším v Praze. Autorství je připisováno Alliprandimu nebo Františku Maxmiliánu Kaňkovi. Nejskvostnější částí paláce je dvoupatrový taneční sál s nástropní malbou s motivem Bohové na Olympu z let 1735–36, připisovanou italskému malíři Pietru Scottimu. Vedle kvality provedení je cenné také to, že freska nebyla nikdy restaurována a nachází se ve zcela původním stavu.

Palác získala GHMP do správy před třemi lety. Tehdejší ředitel Milan Bufka jej za symbolickou částku poskytl projektu Artbanky, který zde od léta 2011 pod názvem AMoYA prezentoval svou sbírku i přehlídky prací studentů uměleckých škol. Poté co nová ředitelka galerie Magdalena Juříková loni na podzim deklarovala záměr smlouvy s Artbankou nechat prověřit, AMoYA  spolupráci sama ukončila a palác začátkem letošního roku opustila.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné