Marek Číhal

Radek Wohlmuth portfolio listopad 2013

Bytostný malíř, který stále maluje pro potěšení. Momentálně působí mezi Prahou a Berlínem, i když jeho městem zaslíbeným je Ostrava. Akademii výtvarných umění absolvoval letos v létě, ale jeho senzitivní talent je zřejmý už delší čas. Číhalův expresivní rukopis je nezaměnitelný a stejně dobře působí na plátně i při velkých realizacích v architektuře.

Marek Číhal

text: Radek Wohlmuth

Jeho životní příběh je zatím téměř idylický. Marek Číhal (*1986) výtvarnému umění propadl už v dětství, které prožil ve Velkém Meziříčí. Když se rozhodoval pro střední školu, bylo jeho další směřování jasné. „Nikdy jsem neváhal,“ tvrdí i po letech, „prostě jsem věděl, že chci na výtvarnou školu.“ Pokračoval tedy na grafické škole v Jihlavě, ale grafika mu k srdci zrovna nepřirostla. „Měl jsem s ní problém, protože jsem musel dodržovat technické postupy a ta okleštěnost byla přítomná, i když jsem experimentoval,“ vysvětluje. „V grafice mi chybí bezprostřednost, kterou prožívám v malbě. Je to pro mě přežité médium i kvůli nutnému technickému zázemí."

Ve třetím ročníku strávil rok na Perth College ve Skotsku, a tak si po maturitě podával přihlášku zároveň do Glasgow a na brněnskou FaVU, kde také nakonec v intermediálním ateliéru Václava Stratila začal studovat. „Je to komplikovaná a pro mnohé asi i kontroverzní osobnost,“ říká Číhal o svém učiteli, ale já z něj vždycky cítil upřímnost, a navíc miluju, když lidi ve svém umění opravdu procitnou, a to je přesně jeho případ.“ S Václavem Stratilem se stali do té míry přáteli, že spolu v roce 2012 založili skupinu Moon Art. Mají za sebou stejnojmennou výstavu v Galerii Patricia Milano (2012) a na příští rok chystají další.

Po dvou letech přestoupil Marek Číhal na pražskou AVU k Vladimíru Skreplovi a znovu si podle svých slov vybral dobře. „Své profesory bych neměnil,“ potvrzuje lakonicky. Není divu, vždyť o pouhý rok později, tedy v roce 2010, získal jedno z ocenění v soutěži Cena kritiky za mladou malbu. V následujícím ročníku dvěma obrazy z cyklu Citrony a stromy své kvality potvrdil.

Už tehdy diváky i porotu zaujal jeho osobitý a suverénní styl expresivního vyjadřování kombinující principy malby a kresby, stejně jako schopnost variování tradičních témat především zátiší. „Cítím se spíš jako kreslíř než malíř,“ prohlašuje Číhal. „Kresba je pro mě komplexní médium a nemám zatím pocit, že bych se v ní unavil nebo naplnil. Stejně tak zátiší mi přijde jako velmi variabilní prostor, jehož poselství může spočívat v mnoha okolnostech, třeba v kombinaci předmětů,“ pokračuje. Přestože jeho intuitivní malba působí pozitivně, ve skutečnosti taková vždycky není. „Nemám rád slovo dekadence a je pravda, že na mých obrazech málokdy chybí slunce, ale zvířata tam jsou občas mrtvá a květiny uschlé. Prostě reflektuju věci kolem sebe tak, jak jsou,“ připomíná.

Přestože první místo v Ceně kritiky nezískal, právě na vernisáži finalistů se setkal s Václavem Hlaváčkem z architektonického studia Acht, který mu nabídl spolupráci a hned v roce 2011 uskutečnili první Číhalovu monumentální realizaci v architektuře. Šlo o desetimetrovou „kresbu do betonu“ v ostravském IQ Office Parku. „Naivně jsem si myslel, že ji můžu vytvořit živě, ale nejde to už kvůli postupnému tuhnutí betonové směsi,“ usmívá se Marek Číhal. „Takže se moje kresba musela převést do vektoru a odlévala se z formy, ale i tak jsme se snažili, aby měla lehkost a nepůsobila strnule jako reliéf.“ Od té doby uskutečnili zhruba pět realizací a další se chystají. Momentálně připravují první „kresbu do nebe“, tedy skleněné zastřešení domovního atria s nosníky ve tvaru kresebných obrysových linií.

Číhalova volná a architektonická tvorba se neliší formálně ani tematicky. Díky tomu mohl třeba část nerealizovaného návrhu oltářního obrazu pro kostel na Novém Barrandově přetvořit v neonovou instalaci. Opět při tom byla ve hře Ostrava. „Tomu městu chybí katedrála a vysoká pec, kam jsem ten levitující obraz z dvou set metrů neonové trubky umístil, mi ji svou vertikalitou připomíná,“ objasňuje situování své práce Poslední večeře před a po do industriálního prostoru. Právě za ni získal letos v létě Cenu Jana Světlíka Výtvarná naděje, které si váží především kvůli tomu, že ve finálovém výběru s ním byli takoví umělci jako třeba Krištof Kintera nebo Adam Vačkář. Aby toho nebylo málo, v Ostravě vytvořil ještě interaktivní podchod.

Od roku 2010 je Marek Číhal členem mezinárodní umělecké skupiny The International Bongo-Bongo Brigade, se kterou zatím vystavoval v Marseille, Innsbrucku a Londýně. Co se týče samostatných výstav, stojí si především za projektem Provinční učitel kresby v pražské Galerii 35 m² z roku 2011. Významná pro něj byla i loňská prezentace ve výstavních prostorách českého velvyslanectví v čínském Pekingu. Na tu navazovala akce v tamním Muzeu moderného umění, což byl první výsledek spolupráce s pražským galeristou Zdeňkem Sklenářem, kterého na mladého umělce upozornila Noemi Smolik. Ve stejném roce začal Marek Číhal paralelně studovat na Universität der Künste Berlin v malířském ateliéru Thomase Zippa.

Právě měsíční pobyt v Číně, nové berlínské zázemí a domovská Praha stojí za jeho letošním diplomovým projektem na akademii nazvaném Nebe je jenom jedno. Jde o sérii obrazů, kterou sám charakterizuje jako jakýsi most spojující tato tři města, a jejich vizuální vliv je na plátnech jasně zřetelný. „Nechtěl jsem pracovat na nějakém speciálním laboratorním úkolu. Jsem malíř, co kontinuálně maluje a jeho práce ho těší, proto mi přišlo nejpřirozenější shrnout její výsledky za poslední rok. Právě Praha, Berlín a Peking stály za inspirací k většině nových pláten,“ uvažuje Marek Číhal, který už připravuje nový cyklus, tentokrát s tématem mocnářů. „Tak jako vždy i tady se snažím být výpravný, ale nechci obrazy dopovídat. Mám rád, když se dají číst z různých stran a při tom se člověk dobere vlastního resumé,“ přibližuje a znejisťuje zároveň.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získat předplatné

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Získat předplatné