Národní galerii k sedmdesátinám
Před sedmdesáti lety, 11. května 1949, byl přijat zákon o Národní galerii. Samotná galerie si toto výročí nijak nepřipomíná a za datum svého vzniku raději uvádí založení Společnosti vlasteneckých přátel umění, či přesněji Privat Gesellschaft patriotischer Kunst-Freunde, v únoru 1796. Podívejme se, jak o přijetí příslušného zákona referovalo dobové Rudé právo.
Zdeněk Nejedlý jako předřečník Klementa Gottwalda během únorového puče, Praha 25. 2. 1948
Zprávu o přijetí zákona o Národní galerii Rudé právo přineslo hned druhý den po jeho přijetí, tedy ve čtvrtek 12. května, a dostala se dokonce na titulní stranu. Pod titulkem Sněmovna schválila zákon o zřízení Národní galerie si bylo možné přečíst následující text: „Národní shromáždění projednalo ve středu řadu zákonných osnov, které již prošly parlamentními výbory. (…) Na pořadu byla dále zpráva Výboru kulturního k vládnímu návrhu zákona o Národní galerii v Praze. Zpravodajka posl. Pažoutová oznámila, že Národní galerie připravuje v nejbližší době výstavu nákupů z let 1945 – 1949 jako dar republice k IX. sjezdu.“
Následuje stručné shrnutí projevu ministra školství, věd a umění Zdeňka Nejedlého, ve kterém vysvětlil důležitost výtvarného umění pro výchovu veřejnosti: „Po Národním divadle a Národním museu přicházíme s návrhem na zřízení Národní galerie. Byl a jest stále ještě rozšířen předsudek, že výtvarné umění, malířství, sochařství, grafika atd. není dost lidové, ačkoliv je nesporný fakt, že je tomu právě naopak. (…) Přesvědčili jsme se, že pro široké masy lidové je málo které umění tak přístupné a málokteré umění může na ně mít takový vliv, jako právě výtvarné umění. Příčinou jeho domnělé nelidovosti však byla jiná, a to ta, že výtvarné umění právě tím, že je vázáno na jisté hmotné podmínky nebylo přístupné lidu.“
Ministr Nejedlý ve své řeči vzpomenul i oba předchůdce Národní galerie, Společnost vlasteneckých přátel umění a Moderní galerii, a zdůraznil, „že má symbolický význam, jestliže lidově demokratická republika dnes dokončuje toto dílo a činí přístupnými tyto velké poklady všemu lidu také tím, že část těchto velikých pokladů dává i na venkov. (…) Národní galerie bude velkou naší chloubou. Národní shromáždění pak svým schválením této předlohy dává právní základ k tomuto dalšímu representačnímu kulturnímu ústavu. To nám také umožňuje náležitou organisaci a přistoupit ke stavbě. Máme pozemek, máme plány, všechno je připraveno, jde jen o to, abychom mohli v tomto díle pokračovat.“ Zpráva pak končí emotivním obrazem: „Po schválení povstali všichni ministři a poslanci a uspořádali nadšené ovace přítomnému ministru dr. Zd. Nejedlému.“
Druhý článek o Národní galerii Rudé právo přineslo v sobotu 14. května, opět na titulní straně. O den dříve si totiž ministr Zdeněk Nejedlý pozval novináře a zástupce odborné veřejnosti a uspořádal pro ně jakýsi seminář o „projektu Národní galerie.“ Znovu zopakoval svou tezi, že Národní galerie bude vedle Národního divadla a Národního musea třetím pilířem národní kultury. „Je to jakási obdoba znárodnění v kulturních hodnotách. Bude teď na nás, abychom dovedli využít všech možností, které máme po ruce a učinili výtvarné umění, které žilo dosud exklusivně, tvořilo takřka zvláštní svět, přístupné lidu, a to nejen v Praze, ale i na venkově, zvláště v krajských kulturních střediscích, kam přispěje ze svých bohatých sbírek i Národní galerie v Praze,“ řekl podle zpravodaje Rudého práva ministr Nejedlý.
Na schůzce zazněly i konkrétní informace týkající se dalších plánů na výstavbu budovy Národní galerie. „V pětiletém plánu má být postavena důstojná budova Národní galerie v Praze na Letné. O technických problémech, které s tím souvisí, a o historii našich výtvarných sbírek promluvil prof. dr. Matějček. Dnes máme bohatý stav uměleckých sbírek a úplně zajištěný stavební pozemek a se stavbou podle návrhu arch. Gočára se začne v roce 1950. V rozpočtu je na to pamatováno částkou 20 milionů. (…) Prof. Matějček vyzvedl skutečnost, že naše vláda po únoru, na rozdíl od všech dřívějších vlád z doby první republiky, své sliby také plní. Je to vyjádřeno úctyhodnou číslicí 160 milionů Kč, která je obsažena v pětiletém plánu a je věnována pro výstavbu Národní galerie. Samotné technické provedení stavby závisí na ministerstvu techniky, které má do konce tohoto roku dodat definitivní plány.“
Se stavbou galerijní budovy se dodnes nezačalo, stávající ministr kultury Antonín Staněk nás však dnes a denně nepřestává ujišťovat, že duch Zdeňka Nejedlého na ministerstvu stále žije.
Staří mistři v Praze
Jan Skřivánek výstava zima 2019
Národní galerie začátkem listopadu otevřela novou expozici starého umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, jejímž hlavním autorem je ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler a která propojuje dvě dříve oddělené prezentace českého a evropského umění renesance...
Světlo to někdy zkazí
Jan Skřivánek rozhovor červen 2021
Rozhovor s Jaromírem Novotným jsme měli naplánovaný několik let, čekali jsme však na možnost spojit jej s nějakou větší výstavou. Příležitost se naskytla až nyní – v létě se představí v Domě umění města Brna. Jaromírovy obrazy, ať již pracuje s barvami, či jen s ...
20 665 rozpačitých znaků na okraj Medkovy výstavy
Jan Skřivánek výstava říjen 2020
Následující text měl původně být recenzí obsáhlé retrospektivy Mikuláše Medka, kterou pod názvem Nahý v trní připravila Národní galerie. Co do rozsahu i šíře záběru mi však text tak narostl, že na hodnocení vlastní výstavy nakonec vůbec nedošlo.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
