Návrat do chrámu umění
Jan Skřivánek zprávy leden 2007
Berlín – V půlce října bylo po několikaleté rekonstrukci znovuotevřeno berlínské Bodeho muzeum. Muzeum, které nyní hostí sbírku evropského sochařství, kolekci byzantského umění a numismatickou sbírku, bylo pro veřejnost nepřístupné víc jak osm let a jeho rekonstrukce přišla na 152 milionů eur.
Autorem rekonstrukce byl vídeňský architekt Heinz Tesar. Vzhledem k tomu, že celý berlínský Muzejní ostrov, v jehož severní špici Bodeho muzeum stojí, je od roku 1999 památkou UNESCO, měla rekonstrukce přísně památkářský charakter. Šlo především o modernizaci technického zázemí muzea. Na první pohled jsou novodobé doplňky a zásahy téměř neviditelné. Návštěvník si všimne maximálně nového rámování oken s vnitřními roletami či osvětlovacích těles. Tyto doplňky však nepůsobí rušivě, naopak spíše podtrhují kvality původní neobarokní stavby z přelomu 19. a 20. století.
Skoro až pietně působí i samotná expozice, která je návratem ke konceptu muzea jako chrámu vědy a umění. Některé sály jsou přímo označeny jako studovny a exponáty jsou v nich rozvěšeny třeba i v několika řadách nad sebou. Trend muzejních expozicí snažících se v divákovi především vyvolat „zážitek“ je zde zcela ignorován. Byť má zvolené řešení jistě i své nedostatky, jeho výhodou je, že s ním většina diváků již dokáže pracovat. Zkreslení, které s sebou takováto forma prezentace umění nese, lze snáze „odfiltrovat“ než v případě iluzivních expozic, které se moderními prostředky snaží evokovat například atmosféru středověké katedrály.
Klaus Dieter Lehmann, prezident kulturní nadace, která spravuje berlínská muzea, ve své řeči k otevření muzea přiznal, že o podobu nové expozice se vedly intenzivní polemiky. Zvolené řešení podle něj navazuje na odkaz Wilhelma von Bode – prvního ředitele muzea –, je však zároveň zcela současné. „Nikdy dříve jsme neměli příležitost vnímat auru vystavených soch z takové blízkosti a tak bezprostředně jako nyní,“ řekl Lehmann. Dodal však také: „Umění kontemplovat umění je proces, do nějž musí divák investovat svou pozornost.“
Hlavní expozice je věnována sochařství od středověku po klasicismus. Nejvíce prostoru se dostává německému umění – zejména pozdní gotice – a italské renesanci. Sochy v expozici doplňují obrazy zapůjčené ze sesterských sbírek i zlomky soudobé architektury. Bode totiž již během výstavby muzejní budovy nakupoval v Itálii kamenné renesanční portály či vyřezávané dřevěné stropy a ty pak byly funkčně začleněny do vlastní stavby.
Znovuotevření Bodeho muzea je druhým krokem plánované komplexní renovace Muzejního ostrova. Rekonstrukcí již prošla Stará Národní galerie, na řadě jsou Nové a Staré muzeum a Pergamonské muzeum. Celý projekt by měl být dokončen v roce 2015. Všechna muzea by pak měla být propojená v jediný celek, pospojovaná podzemními chodbami, které by zároveň fungovaly jako archeologické galerie.
Staří mistři v Praze
Jan Skřivánek výstava zima 2019
Národní galerie začátkem listopadu otevřela novou expozici starého umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, jejímž hlavním autorem je ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler a která propojuje dvě dříve oddělené prezentace českého a evropského umění renesance...
Světlo to někdy zkazí
Jan Skřivánek rozhovor červen 2021
Rozhovor s Jaromírem Novotným jsme měli naplánovaný několik let, čekali jsme však na možnost spojit jej s nějakou větší výstavou. Příležitost se naskytla až nyní – v létě se představí v Domě umění města Brna. Jaromírovy obrazy, ať již pracuje s barvami, či jen s ...
20 665 rozpačitých znaků na okraj Medkovy výstavy
Jan Skřivánek výstava říjen 2020
Následující text měl původně být recenzí obsáhlé retrospektivy Mikuláše Medka, kterou pod názvem Nahý v trní připravila Národní galerie. Co do rozsahu i šíře záběru mi však text tak narostl, že na hodnocení vlastní výstavy nakonec vůbec nedošlo.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
