Návrat do chrámu umění

Jan Skřivánek zprávy leden 2007

Berlín – V půlce října bylo po několikaleté rekonstrukci znovuotevřeno berlínské Bodeho muzeum. Muzeum, které nyní hostí sbírku evropského sochařství, kolekci byzantského umění a numismatickou sbírku, bylo pro veřejnost nepřístupné víc jak osm let a jeho rekonstrukce přišla na 152 milionů eur.

Autorem rekonstrukce byl vídeňský architekt Heinz Tesar. Vzhledem k tomu, že celý berlínský Muzejní ostrov, v jehož severní špici Bodeho muzeum stojí, je od roku 1999 památkou UNESCO, měla rekonstrukce přísně památkářský charakter. Šlo především o modernizaci technického zázemí muzea. Na první pohled jsou novodobé doplňky a zásahy téměř neviditelné. Návštěvník si všimne maximálně nového rámování oken s vnitřními roletami či osvětlovacích těles. Tyto doplňky však nepůsobí rušivě, naopak spíše podtrhují kvality původní neobarokní stavby z přelomu 19. a 20. století.

Skoro až pietně působí i samotná expozice, která je návratem ke konceptu muzea jako chrámu vědy a umění. Některé sály jsou přímo označeny jako studovny a exponáty jsou v nich rozvěšeny třeba i v několika řadách nad sebou. Trend muzejních expozicí snažících se v divákovi především vyvolat „zážitek“ je zde zcela ignorován. Byť má zvolené řešení jistě i své nedostatky, jeho výhodou je, že s ním většina diváků již dokáže pracovat. Zkreslení, které s sebou takováto forma prezentace umění nese, lze snáze „odfiltrovat“ než v případě iluzivních expozic, které se moderními prostředky snaží evokovat například atmosféru středověké katedrály.

Klaus Dieter Lehmann, prezident kulturní nadace, která spravuje berlínská muzea, ve své řeči k otevření muzea přiznal, že o podobu nové expozice se vedly intenzivní polemiky. Zvolené řešení podle něj navazuje na odkaz Wilhelma von Bode – prvního ředitele muzea –, je však zároveň zcela současné. „Nikdy dříve jsme neměli příležitost vnímat auru vystavených soch z takové blízkosti a tak bezprostředně jako nyní,“ řekl Lehmann. Dodal však také: „Umění kontemplovat umění je proces, do nějž musí divák investovat svou pozornost.“

Hlavní expozice je věnována sochařství od středověku po klasicismus. Nejvíce prostoru se dostává německému umění – zejména pozdní gotice – a italské renesanci. Sochy v expozici doplňují obrazy zapůjčené ze sesterských sbírek i zlomky soudobé architektury. Bode totiž již během výstavby muzejní budovy nakupoval v Itálii kamenné renesanční portály či vyřezávané dřevěné stropy a ty pak byly funkčně začleněny do vlastní stavby.

Znovuotevření Bodeho muzea je druhým krokem plánované komplexní renovace Muzejního ostrova. Rekonstrukcí již prošla Stará Národní galerie, na řadě jsou Nové a Staré muzeum a Pergamonské muzeum. Celý projekt by měl být dokončen v roce 2015. Všechna muzea by pak měla být propojená v jediný celek, pospojovaná podzemními chodbami, které by zároveň fungovaly jako archeologické galerie.

Podělte se:

Staří mistři v Praze

Jan Skřivánek výstava zima 2019

Národní galerie začátkem listopadu otevřela novou expozici starého umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, jejímž hlavním autorem je ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler a která propojuje dvě dříve oddělené prezentace českého a evropského umění renesance...

Čapkovy děti

Jan Skřivánek na trhu březen 2020

Josef Čapek je jedním z autorů, pro něž byl loňský rok rekordní. Sběratelé a investoři za malířovy obrazy, kresby a grafiky loni utratili 55 milionů korun. Aukcemi prošlo sedm Čapkových obrazů, což je nejvíce za posledních osm let. Nabízena byl díla z 10. až 30. let a jejich...