Nechcete muzeum?

Jan Skřivánek editorial květen 2014

Do konce června se mohou studenti uměleckých škol registrovat do dalšího ročníku Essl Award, středoevropské umělecké ceny organizované každé dva roky soukromým rakouským muzeem Essl.

Cena je otevřena mladým umělcům z České republiky, Slovenska, Maďarska, Chorvatska, Slovinska, Bulharska, Rumunska a Turecka. Nemá hlavního vítěze, poctou je již úspěch v národních kolech a účast na závěrečné společné výstavě. Renomé ceny dobře ilustruje výčet jmen českých autorů, kteří v ní uspěli v prvních dvou ročnících v letech 2005 a 2007 a kteří nyní patří mezi výrazné autory generace dnešních třicátníků – Kateřina Šedá, Ondřej Brody, Eva Koťátková, Tomáš Džadoň a Jakub Nepraš.

Sbírka manželů Esslových, která sídlí v moderní muzejní budově na okraji Klosterneuburgu u Vídně, je největší a nejzajímavější sbírkou současného umění v Rakousku, potažmo ve střední Evropě. Její součástí jsou jak díla klasiků rakouského poválečného umění, tak práce současných uměleckých hvězd, jako jsou Damien Hirst, Andreas Gursky, Anish Kapoor či Aj Wej-wej. Celá kolekce dnes čítá víc než sedm tisíc děl.

V posledních měsících bylo o Esslových a o jejich sbírce slyšet ve zcela jiných souvislostech. Celou svou kolekci nabídli k prodeji rakouskému státu ve snaze získat prostředky na záchranu rodinné firmy – řetězce obchodních domů s vybavením pro kutily Baumax, který v posledních letech v důsledku nezvládnuté expanze na Balkán každoročně generuje ztrátu v řádu desítek milionů eur. Požadovaná částka nebyla zveřejněna, pořizovací hodnota sbírky však byla 86 milionů eur a její současná tržní cena se odhaduje na trojnásobek.

Esslovi ve své nabídce zdůrazňovali, že odkup sbírky státem by mimo jiné zabezpečil pracovní místa čtyř tisíc lidí, které firma jen v Rakousku zaměstnává. Na přelomu března a dubna se kolem toho u našich jižních sousedů rozproudila poměrně živá debata. Proti se postavila i řada zástupců uměleckého světa, kteří kritizovali takovéto míchání kulturních a korporátních zájmů. Případná akvizice sbírky státem by podle nich podkopala pozici veřejných muzeí, pro která by v konečném důsledku znamenala další škrty příspěvku ze státního rozpočtu. Rakouská vláda nakonec návrh Esslových odmítla, pomohla však zprostředkovat dohodu mezi zadluženou firmou a bankami.

Od vídeňské Albertiny jezdí k Museu Essl několikrát za den speciální bezplatná autobusová linka. Návštěvu neradno odkládat. I když uzavření muzea bezprostředně nehrozí, v případě bankrotu firmy, by se mohlo stát předmětem vypořádání s věřiteli.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné