Neschopnost rozhodnout

Jan Skřivánek zprávy červenec 2013

Praha – Ministryně kultury se do konce června nepodařilo vybrat a jmenovat nového ředitel Národní galerie. Dva a půl měsíce po odvolání Vladimíra Rösela, k němuž došlo ze dne na den, tak má galerie stále jen prozatímní vedení. Proces výběru nového ředitel, kterým chtěla ministryně zaštítit své rozhodnutí, skončil blamáží. Její poradní sbor se rozpadl, aniž dospěl k nějakému závěru. Stávající situace poškozuje nejen NG, ale především důvěryhodnost ministerstva.

Jmenování a odvolávání ředitelů příspěvkových organizací je plně v kompetenci ministra kultury a i minulá výběrová řízení měla pouze doporučující charakter. Ve finále vždy rozhodoval ministr osobně, pouze s přihlédnutím k závěrům výběrové komise. Přesto, nebo právě proto si poslední dva ministři, Jiří Besser a Alena Hanáková (oba za TOP 09 a Starostové), každý k Národní galerii zřídil vlastní odborný poradní sbory. Co se zprvu zdálo být snahou o větší otevřenost ministerstva, se nakonec ukázalo být pouhým alibismem.

Na místo po Vladimíru Röselovi nebylo vypsáno standardní výběrové řízení – jednalo by se již o třetí za poslední čtyři roky –, přesto však ministryně Hanáková nechtěla o novém řediteli rozhodnout sama za sebe. Ačkoliv na ministerstvu existuje zvláštní odbor, který má problematiku muzeí a galerií na starost, a její předchůdce si zřídil patnáctičlennou (!) externí komisi „pro otázky galerií zřizovaných ministerstvem kultury“, považovala ministryně za nutné jmenovat si nové odborné grémium ve složení Vít Havránek, Magdalena Juříková, Lenka Lindaurová, Meda Mládková, Lubomír Slavíček, Michal Stehlík, Karel Srp a Petr Wittlich.

Ignorování již existující komise i samotné složení grémia od začátku vyvolávalo spekulace, že jde o účelový krok. „Jsme velmi znepokojeni informacemi o netransparentních vtazích Vašeho náměstka Martina Sankota a obchodníka s uměním Jana Třeštíka, který se nechvalně proslavil snahou o neoprávněný vývoz kulturní památky, za což byl odsouzen, dále o zapojení Karla Srpa do nového grémia, který je odborné veřejnosti znám nejen jako bývalý ředitel GHMP ale současně jako konzultant sběratelů a obchodníků s uměním, což provozoval dlouhodobě zcela v rozporu s etickým kodexem Mezinárodní rady muzeí,“ napsalo několik členů zmiňované „Besserovy“ komise (mezi nimi Jiří T. Kotalík, Tomáš Pospiszyl či Jindřich Vybíral) začátkem června v otevřeném dopise ministryni.

Za favority na místo ředitele jsou považováni bývalý ředitel Moravské galerie Marek Pokorný a historik umění, kurátor výstavy Europa Jagellonica Jiří Fajt, který sice zvítězil v mezinárodním konkurzu v roce 2010, jehož si však tehdejší ministr Václav Riedlbauch kvůli silnému odporu zevnitř NG a z Pražského hradu netroufl jmenovat. Spekulovalo se o tom, že grémium je sestavené tak, aby ministryni doporučilo jmenovat právě Fajta. Na svém prvním zasedání začátkem června však členové grémia odmítli vybírat pouze mezi Fajtem a Pokorným. Přes jejich snahu oslovit další možné kandidáty se nakonec pole uchazečů o ředitelský post rozšířilo jen o ředitele Sbírky starého umění NG Víta Vlnase, který je řízením galerie dočasně pověřen po Röselovi.

Den po druhé schůzce grémia, ve středu 12. června Alena Hanáková oznámila, že hodlá do konce měsíce rezignovat na ministerský post, neboť prý necítí podporu svých stranických kolegů. Proces výběru nového ředitele měl ale podle jejích představ dál pokračovat. Ke třetí schůzce grémia ve čtvrtek 27. června, na které se měli představit jednotliví kandidáti, ale už nedošlo. Část členů komise veřejně rezignovala, část věc považovala za uzavřenou oznámením odchodu ministryně. „Vzhledem k tomu, že se mnou z ministerstva kultury nikdo nekomunikuje, nepovažuji vůbec naše grémium za existující,“ citoval server artalk.cz Lenku Lindaurovou.

Z kandidátů se na schůzku dostavili jen Fajt a Pokorný. Ministryně se s nimi sešla, do konce měsíce však neoznámila, zda jednoho z nich jmenuje, či rozhodnutí přenechá svému nástupci. Jiří Balvín, jen pár hodin poté, co 28. června přijal nabídku na post ministra kultury, prohlásil v České televizi, že už byl kontaktován některými lidmi, kteří by s ním „rádi mluvili o Národní galerii“. Odmítl je s tím, že se chce nejdříve nechat od Aleny Hanákové do celé situace zasvětit.

Vladimír Rösel koncem června ukončil zaměstnanecký poměr v Národní galerii a vrátil se ke své původní profesi investičního bankéře. „Bylo pro mne velkou ctí provést tuto národní instituci politickým i rozpočtovým labyrintem vymezujícím a omezujícím udržení veřejné služby a aktivit této organizace. I přes to vše jsme se snažili nejenom zachovat provoz, ale především podpořit a rozvíjet povědomí o značce Národní galerie a její pozici ve světě umění,“ napsal v dopise na rozloučenou.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné