NG konečně s ředitelem
Jan Skřivánek zprávy červenec 2014
Praha – Po roce odkladů byl 1. července do funkce generálního ředitele Národní galerie uveden historik umění Jiří Fajt. „Je důležité, aby se muzeum umění, které etabluje Českou republiku na světové umělecké scéně, stávalo pravidelnou destinací mezinárodních výstavních projektů, aby se Národní galerie stávala stále více respektovanou vědecko-výzkumnou institucí, která na domácí i mezinárodní scéně bude platit za spolehlivého, rovnocenného a tvůrčího partnera,“ řekl při této příležitosti ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Jako další prioritu zmínil vícezdrojové financování galerie, kterou současně označil za „rodinné stříbro rezortu kultury“.
Jiří Fajt se k této vizi přihlásil, včetně závazku, že od sponzorů získá prostředky na výstavní program. „Se změnou vedení na čele takovéto instituce jsou vždycky spojovány nejrůznější naděje, možná ale i obavy. Já z tohoto místa chci jenom ujistit, že ti, kteří to s Národní galerií myslí vážně a jsou ochotni pro ni pracovat, se nemají čeho bát. Já nepřicházím, abych tu dělal nějakou revoluci, já budu navazovat na to, co předchozí vedení tady vykonala dobré. Budu se samozřejmě snažit to, co si myslím, že se dá zlepšit, zlepšit,“ dodal Fajt. Konkrétní plány dalšího směřování galerie slíbil představit koncem léta.
Složení svého týmu Jiří Fajt zatím nezveřejnil s poukazem na to, že teď teprve může s odbornými pracovníky, kteří by do galerie měli přijít zvenčí, jednat o konkrétních podmínkách jejich nástupu. Oznámil pouze, že ekonomickou ředitelkou bude Hana Černochová, která do loňského podzimu působila v managementu společnosti Vítkovice a v letech 2005–07 byla ředitelkou Letiště Ruzyně, a že jeho sekretariát povede Jiří Krump, který naposled působil jako náměstek pro ekonomiku a provoz v Galerii hlavního města Prahy.
Klíčovou otázkou spojenou s nástupem Jiřího Fajta byla výše státního příspěvku na činnost galerie. Ministerstvo kultury na její provoz v posledních letech přispívalo přibližně 230 miliony korun ročně (do této částky nejsou zahrnuty investice a účelově vázané dotace). Pro srovnání: Příspěvek z federálního rozpočtu Rakouska na činnosti vídeňské Albertiny loni činil přibližně 200 milionů korun, přičemž nutno dodat, že Albertina spravuje jediný objekt, zatímco pražská Národní galerie má na starost šest historických paláců. Jen na jejich vytápění, klimatizaci a osvětlení padne podle výročních zpráv více než pětina státního příspěvku.
Ministerstvo kultury navíc v květnu své příspěvkové organizace informovalo, že první návrh státního rozpočtu na příští rok počítá s úsporami ve výši deseti procent. Sám ministr kultury se ale následně několikrát veřejně nechal slyšet, že takovéto úspory jsou nepřijatelné a že bude trvat minimálně na zachování letošního rozpočtu. „Já mám příslib, že rozpočet nebude nižší a budeme se bavit o míře navýšení,“ řekl k tom na tiskové konferenci Jiří Fajt. Ministr Herman pak dodal, že je s ministrem financí dohodnut, že v rámci rezortu kultury nedojde ke snižovaní platů. Konkrétnější informace o možném rozpočtu galerie však nezazněla.
Nástup Jiřího Fajta do čela Národní galerie od počátku provázela řada kontroverzí. Jmenovala jej začátkem července loňského roku ministryně Alena Hanáková (TOP 09), která v té době byla v demisi. Původně měl nastoupit začátkem září 2013, Hanákové nástupce Jiří Balvín (ministr vlády, která nikdy nezískala důvěru parlamentu) však Fajtův nástup dvakrát odložil. Proti způsobu Fajtova jmenování protestovala Uměleckohistorická společnost i odbory NG a až do poslední chvíle v galerii i v odborných kruzích panovala nejistota, zda do funkce vůbec nastoupí.
Ještě letos na jaře proti Fajtovu jmenování vystoupila čtveřice bývalých ředitelů NG – Ladislav Kesner st., Dagmar Ševčíková, Lubomír Slavíček a Milan Knížák. V reakci na jejich otevřený dopis se ve prospěch Fajta naopak vyslovili rektoři AVU a UMPRUM, Tomáš Vaněk a Jindřich Smetana. Jiřího Fajta na jaře 2010 do čela NG doporučila mezinárodní výběrová komise. Tehdejší ministr kultury Václav Riedlbauch se však rozhodl její rozhodnutí ignorovat a jeho nástupce Jiří Besser (TOP 09) celé výběrové řízení bez jakéhokoli zdůvodnění zrušil. V opakovaném konkurzu na jaře 2011, tentokrát již bez účasti zahraničních porotců, zvítězil ekonom Vladimír Rösel v tandemu s dlouholetým ředitelem Sbírky starého umění Vítem Vlnasem. V dubnu 2013 byl Rösel ministryní odvolán a řízením galerie dočasně pověřen Vlnas.
„Z překlenovacího mandátu, zamýšleného původně v horizontu týdnů, se především vlivem politických okolností nakonec stalo funkční období přesahující svou délkou jeden rok,“ popisuje Vít Vlnas své působení v čele NG ve výroční zprávě, kterou galerie zveřejnila koncem června. „Po tuto dobu byl zastupující šéf Národní galerie sice zatížen veškerými odpovědnostmi, které náleží řádnému statutárnímu zástupci, na druhé straně měl ale značně omezené pravomoci. Nemohl například činit žádné koncepční kroky a k ledu byla odložena již připravená restrukturalizace,“ dodává. Podařilo se podle něj nicméně zlepšit komunikaci galerie navenek, personálně ji stabilizovat a zintenzivnit její zapojení do vědeckých a výzkumných projektů na národní i mezinárodní úrovni.
Čtyřiapadesátiletý Jiří Fajt se do Národní galerii vrací po čtrnácti letech, od roku 1995 do roku 2000 vedl Sbírku starého umění. Po odchodu z galerie, kterou opustil po nástupu Milana Knížáka, se stal vědeckým pracovníkem centra pro dějiny a kulturu střední Evropy při univerzitě v Lipsku. Jeho specializací je umění středověku a byl autorem několika velkých výstavních projektů – Europa Jagellonica (2012), Karel IV., císař z Boží milosti (2005–06) a Magister Theodoricus (1997). Jiří Fajt je ženatý a má dvě děti. Žije střídavě v Praze a v Berlíně.
Staří mistři v Praze
Jan Skřivánek výstava zima 2019
Národní galerie začátkem listopadu otevřela novou expozici starého umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, jejímž hlavním autorem je ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler a která propojuje dvě dříve oddělené prezentace českého a evropského umění renesance...
Světlo to někdy zkazí
Jan Skřivánek rozhovor červen 2021
Rozhovor s Jaromírem Novotným jsme měli naplánovaný několik let, čekali jsme však na možnost spojit jej s nějakou větší výstavou. Příležitost se naskytla až nyní – v létě se představí v Domě umění města Brna. Jaromírovy obrazy, ať již pracuje s barvami, či jen s ...
Ten, který bude. Josef Mánes: Člověk – umělec – legenda
Jan Skřivánek výstava červen 2023
Už jen do půlky července hostí Valdštejnská jízdárna velkou výstavu obrazů a kreseb Josefa Mánesa, která s několikaletým zpožděním připomíná dvousté výročí umělcova narození a sto padesát let od jeho smrti. Jakkoliv je Mánesovo jméno jedním z nejznámějších v...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
