OMA v MoMA
Jan Skřivánek staveniště leden 2007
Newyorské Muzeum moderního umění (MoMA) hostí do konce února výstavu o projektu nové centrály Čínské centrální televize (CCTV), který je dílem Rema Koolhaase a jeho architektonické kanceláře OMA. “Jde o jeden z nejvíce vizionářských projektů od počátku moderny. Posouvá architektonické limity nejen po formální stránce, ale – a to je důležitější – také v sociálním, kulturním a technologickém smyslu. Znovu definuje výškové budovy,” říká o CCTV kurátorka výstavy Tina Di Carlo.
OMA vyhrála soutěž na centrálu CCTV v Pekingu v architektonické soutěži v roce 2002. Se stavbou se začalo o dva roky později a její dokončení je plánováno na příští rok. V době olympiády by již centrála měla být v plném provozu. Bude z ní vysílat 250 televizních kanálů do celého světa. Hlavní budova má podobu obří smyčky – několikrát zalamovaný mrakodrap se ve výšce okolo 160 metrů ohýbá a znovu vrací k zemi.
Výstavu tvoří soubor modelů, vizualizací interiérů, textových panelů a velkoplošných fotografií dokumentujících rychlý průběh konstrukčních prací. Část materiálů již MoMA zakoupila do svých sbírek. Moderní architektura je jedním z programových témat muzea od jeho samého vzniku. Prvním kurátorem architektonických sbírek byl legendární Philip Johnson.

Staří mistři v Praze
Jan Skřivánek výstava zima 2019
Národní galerie začátkem listopadu otevřela novou expozici starého umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, jejímž hlavním autorem je ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler a která propojuje dvě dříve oddělené prezentace českého a evropského umění renesance...

Světlo to někdy zkazí
Jan Skřivánek rozhovor červen 2021
Rozhovor s Jaromírem Novotným jsme měli naplánovaný několik let, čekali jsme však na možnost spojit jej s nějakou větší výstavou. Příležitost se naskytla až nyní – v létě se představí v Domě umění města Brna. Jaromírovy obrazy, ať již pracuje s barvami, či jen s ...

20 665 rozpačitých znaků na okraj Medkovy výstavy
Jan Skřivánek výstava říjen 2020
Následující text měl původně být recenzí obsáhlé retrospektivy Mikuláše Medka, kterou pod názvem Nahý v trní připravila Národní galerie. Co do rozsahu i šíře záběru mi však text tak narostl, že na hodnocení vlastní výstavy nakonec vůbec nedošlo.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?