Pantheon 1.0
Jan Skřivánek editorial duben 2014
Nový projekt Massachusettského technologického institutu nazvaný Pantheon mapuje kulturní produkci lidstva za posledních 6 tisíc let. Základním zdrojem dat, s nimiž výzkumníci MIT pracovali, byla Wikipedie – všímali si především, v kolika jazycích mají jednotlivé osobnosti biografické heslo a jak často si uživatelé jejich stránky prohlížejí. Celkem systém obsahuje více než 11 tisíc jmen od antických filozofů po současné sportovce a celebrity.

Které osobnosti mají tedy nejvyšší HPI (Historical Popularity Index), což je základní veličina Pantheonu? První desítka nevypadá vůbec špatně: Aristoteles, Platon, Ježíš, Sokrates, Alexander Veliký, Leonardo da Vinci, Konfucius, Julius Caesar, Homer, Pythagoras. Nejde však jen o celkové pořadí, data je možné třídit podle profesí, časového období či země původu. Kterých deset umělců je tedy nejslavnějších? Michelangelo, Vincent van Gogh, Pablo Picasso, Raffael, Albrecht Dürer, Salvador Dalí, Francisco Goya, Petr Pavel Rubens, Claude Monet a Caravaggio.
Nejkontroverznějším kritériem je třídění podle místa narození, což historické osobnosti mnohdy řadí k zemím, s nimiž neměli nic společného. Nejvýše umístěným „Čechem“ je tak například Sigmund Freud, který se jako jediný náš zástupce dostal do první stovky nejpopulárnějších osobností. I díky tomu Česká republika v pořadí podle zemí skončila před Čínou a obsadila 19. místo ze 193 zemí, které mají v Pantheonu aspoň jednoho rodáka. Druhým důvodem našeho úspěchem je velký počet fotbalistů, kteří se do seznamu dostali. Ze 106 českých zástupců v Pantheonu je zde každý pátý díky fotbalu.
A jak jsou na tom čeští umělci? Umístil se výš Kupka, nebo Mucha a dostal se do seznamu ještě někdo další? Odpověď na obě otázky je nanejvýš překvapivá. Umělců a architektů je v systému více než 300, jméno Františka Kupky však mezi nimi chybí. Jedinými českými zástupci vedle Alfonse Muchy jsou Adolf Loos a klasicistní malíř, rodák z Ústí nad Labem Anton Raphael Mengs.
Pantheon, ten virtuální stejně jako ty kamenné, je nakonec více než svědectvím o jednotlivých osobnostech, výpovědí o nás samých. Je úplně jedno, kdo se umístil na kterém místě. O kvalitě a významu jeho díla to vypovídá jen velice málo. Důležitější je, kdo chybí. To, že někdo jako Kupka v takovémto seznamu absentuje, je pro českou kulturu nelichotivou vizitkou. Pro propagaci jeho díla ve světě jsme zjevně neudělali ani zdaleka dost.
Na druhou stranu, je to až tak překvapivý výsledek? Neodpovídá nakonec to, že nejvýznamnějšího českého umělce 20. století nikdo nezná, přesně té pozici, kterou výtvarné umění v české kultuře dnes skutečně zaujímá?

Staří mistři v Praze
Jan Skřivánek výstava zima 2019
Národní galerie začátkem listopadu otevřela novou expozici starého umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, jejímž hlavním autorem je ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler a která propojuje dvě dříve oddělené prezentace českého a evropského umění renesance...

Světlo to někdy zkazí
Jan Skřivánek rozhovor červen 2021
Rozhovor s Jaromírem Novotným jsme měli naplánovaný několik let, čekali jsme však na možnost spojit jej s nějakou větší výstavou. Příležitost se naskytla až nyní – v létě se představí v Domě umění města Brna. Jaromírovy obrazy, ať již pracuje s barvami, či jen s ...

20 665 rozpačitých znaků na okraj Medkovy výstavy
Jan Skřivánek výstava říjen 2020
Následující text měl původně být recenzí obsáhlé retrospektivy Mikuláše Medka, kterou pod názvem Nahý v trní připravila Národní galerie. Co do rozsahu i šíře záběru mi však text tak narostl, že na hodnocení vlastní výstavy nakonec vůbec nedošlo.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?