Pardubická velkorysost

Jan Skřivánek zprávy duben 2011

Pardubice – Vedení Pardubického kraje zvažuje sloučení Východočeské galerie v Pardubicích s tamním Východočeským muzeem. Pracovníci galerie i muzea jsou v převážné většině proti tomuto záměru, politická reprezentace kraje je mu naopak nakloněna. Poté, co se o věc začala zajímat média, Rada kraje od sloučení obou institucí prozatím ustoupila. Má být zřízena expertní komise, která do konce srpna připraví návrh dalšího směřování.

Rada kraje se opírá o neveřejnou analýzu, kterou vypracoval odbor kultury a která sloučení obou sbírkotvorných institucí doporučuje. Tento krok by podle radní pro školství, kulturu a památkovou péči Jany Pernicové přispěl k zatraktivnění pardubického zámku, kde obě instituce sídlí. „Model společného fungování muzea s galerií není výmyslem odboru školství a kultury, ale fungoval velmi úspěšně do 50. let minulého století. A co je podstatnější, je využíván i dnes. Například v nedalekém Rychnově nad Kněžnou nebo Poličce,“ vysvětluje Pernicová, která nevidí rozdíl mezi stotisícovým krajským městem a obcí o necelých 9 tisících obyvatelích.

Pardubickou veřejnost pobouřilo, že sloučení bylo připravováno ve zjevném spěchu a bez jakékoliv předchozí odborné diskuze. Odbor kultury „analýzu případného sloučení“ připravil během tří týdnů a Rada kraje měla podle původního plánu o sloučení hlasovat pouhé čtyři dny po jejím předložení. Záměr kritizoval jak bývalý radní pro kulturu Miroslav Brýdl, tak primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková. Neoficiálně se hovoří o tom, že vedlejším motivem slučovacích plánů je snaha připravit galerii o její druhý objekt, renesanční Dům U Jonáše na hlavním pardubickém náměstí. To však zástupce hejtmana Roman Línek na tiskové konferenci po jednání Rady rozhodně popřel.

Celou věc koncem února odstartovala rezignace dosavadní ředitelky galerie Simony Vladíkové, která stála v čele galerie od května 2007. V době jejího nástupu kraj plánoval výstavbu nové galerijní budovy, později alespoň komplexní rekonstrukci stávajících prostor. I ta však byla začátkem roku odložena na neurčito. Na záměr sloučit galerii s muzeem média nicméně neupozornila Vladíková, ale podle všeho až někdo z řadových zaměstnanců jedné z těchto institucí.

Z pohledu vedení kraje je hlavním problémem současného stavu údajně malá přitažlivost pardubického zámku pro turisty. Jako příklad dobře fungujících objektů náměstek Línek na tiskové konferenci uvedl zámek Dětěnice, který na svých webových stránkách návštěvníkům mimo jiné slibuje setkání s „Šípkovou Růženku a dalšími pohádkovými postavami“, a hrad Svojanov, který žije z provozu turistické ubytovny a divadelně pojímaných prohlídek. Představitelé kraje kritizují jak malou atraktivitu stálých expozic muzea, tak výstavní program galerie.

Ta přitom v loňském a předloňském roce slavila mimořádný úspěch s rozsáhlou výstavou Josefa Čapka, která měla premiéru na konci roku 2009 na Pražském hradě. Šlo o projekt svou náročností výrazně přesahující běžný program krajských galerií. Samotný fakt, že retrospektiva tohoto typu byla připravena „z regionu“, nemá v dějinách českého výstavnictví za posledních deset let obdoby. „Jedna výstavní akce za dva roky, byť nepochybně úspěšná, je podle mého skromného názoru málo,“ komentovala Čapkovu retrospektivu radní Pernicová. Vysoce hodnocené výstavy Viktora Pivovarova (2009–10) či Krištofa Kintery (2008) jí buď unikly, nebo je nepovažuje za důležité. „Východočeská galerie za vedení paní ředitelky Vladíkové bohužel nenaplnila své regionální poslání a není prostorem pro místní autory,“ dodala.

Vedlejším motivem slučování má být podle kraje úspora na provozních nákladech a též snazší koordinace čerpání dotací na rekonstrukci a rozvoj zámku z fondů ministerstva kultury, případně z evropských peněz. Z vlastních zdrojů každopádně Pardubický kraj na činnost obou organizací, zejména galerie, přispívá méně než jiné kraje na svá muzea a galerie. V roce 2009 poskytl galerii dotaci 7,5 milionu, muzeu 28,2 milionu korun. Královehradecký kraj ve stejném roce dotoval své příspěvkové organizace Galerii moderního umění a Muzeum východních Čech částkami 9,9 a 50,4 milionu korun. Západočeská galerie a Západočeské muzeum dostaly od Plzeňského kraje 15,5 a 51 milionu korun. Alšova jihočeská galerie hospodařila s částkou 21,1 milionu korun. Oblastní galerie a Severočeské muzeum v Liberci měly od kraje v roce 2009 k dispozici 10,7 a 17,3 milionu korun.

Ironií osudu je, že s nápadem sloučit obě instituce přišli představitelé kraje přesně 50 let poté, co byl jiný podobný pokus vyhodnocen jako neúspěšný. Roku 1959 došlo ke sloučení Krajské galerie, Krajského muzea a Památkového ústavu v Krajský vlastivědný ústav. Organizace s takto širokým zaměřením se záhy ukázala jako nefunkční, a tak od následujícího roku fungovalo již jen spojení muzea a galerie. Při reorganizaci územní správy roku 1961 pak byly obě instituce opět rozděleny. Od té doby fungovaly galerie a muzeum samostatně pod svými dnešními názvy.
 

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné