Pomníček Antonína Staňka za více než 17 milionů

Jan Skřivánek web

Nejdražší položkou červnové aukce společnosti 1. Art Consulting se nečekaně stala středověká listina z roku 1406, která se prodala za rekordních 17,36 milionu korun, více než pětinásobek minimálního podání. Kupcem notářského zápisu, který se týká sporu dvou bratrů o dědictví, byla Národní knihovna. Prostředky na koupi poskytlo v plné výši formou mimořádné dotace Ministerstvo kultury.  

3505.jpg

Antonín Staněk, Martin Kocanda a Zdeněk Uhlíř probouzejí národní hrdost, foto: mkcr.cz

 

„Dokument nám nabízí pohled do majetkových vztahů rodiny přes vzdálenost větší než půl tisíciletí, a to je unikát hodný naší pozornosti,“ komentoval v oficiální tiskové zprávě koupi ministr kultury Antonín Staněk a při návštěvě aukční síně den po aukci dodal: „Je to ta správná cesta, jak probouzet, podporovat a rozvíjet v našich občanech národní hrdost.“ Ředitel Národní knihovny Martin Kocanda význam listiny vysvětluje podobně neurčitě: „Notářský instrument by se dal připodobnit k dnešním soudním protokolům. Takových dokumentů se logicky dochovalo velmi málo, protože měly většinou význam jen pro dvě strany sporu v tu danou dobu. Dnes se jedná o důležitý vhled do tehdejší právní praxe.“

Na základě jakých posudků či doporučení se knihovna rozhodla pro koupi dokumentu a proč byla ochotna vydat čtyřikrát až pětkrát vyšší cenu, než stanovil posudek vypracovaný někdejším ředitelem Národní knihovny Vlastimilem Ježkem, Kocanda nesdělil. Sám odborníkem na středověk není. Vzděláním je duchovní, pedagog a právník a před nástupem do knihovny patnáct let působil ve Vězeňské službě a tři roky byl vedoucím tajemníkem Českobratrské církve evangelické. Ježek, který rovněž není specialista na středověké rukopisy, se ve svém posudku odkazuje na posouzení Zdeňkem Uhlířem, dlouholetým pracovníkem Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny, který zde nyní vede referát digitalizace historických fondů.

Názor, že jde o výjimečný dokument, který bylo třeba získat takřka za jakoukoliv cenu, v Lidových novinách rozporoval medievalista Libor Jan, profesor Masarykovy univerzity v Brně a vedoucí tamního Historického ústavu: „Takových úředních zápisů se v uvedené době vydávaly nikoli stovky, ale spíše tisíce kusů. Z tohoto hlediska tedy o žádný unikát nejde, stejně jako není unikátní jeho obsah. Knihovna, která zápis získala, začala vytvářet zdání, že jde o velmi vzácný právní dokument, který výrazně obohatí naše poznání. Není tomu nicméně tak, jde o ve své době běžnou agendu.“ Z institucionálního hlediska je překvapivé i to, že kupcem byla Národní knihovna, nikoliv Národní archiv, jenž opatruje většinu nejdůležitějších listin spojených s dějinami českého státu. Archiv však organizačně nespadá pod Ministerstvo kultury, ale pod Ministerstvo vnitra.

Notářský instrument Martina, kdysi Havla z Trnavy, ze dne 2. prosince 1406 zveřejňuje rozsudek Blažeje řečeného Vlk ze Strážně, děkana královské kaple Všech svatých a konzervátora pražské univerzity, pergamen, 54,2 x 52 cm, cena: 17 360 000 Kč, 1. Art Consulting 9. 6. 2019

 

Národní knihovna v tiskové zprávě vydané den po aukci uvádí, že listinu „získala za 15,5 milionu korun“, což odpovídá kladívkové ceně. V médiích se ve stejné době objevila i cena včetně standardní provize aukční síně, tedy 18,2 milionu korun. Společnost 1. Art Consulting nakonec knihovně poskytla zhruba 30procentí slevu z provize, konečná cena tak odpovídá výše zmíněným 17,36 milionu korun. Podle tiskové mluvčí Národní knihovny Ireny Maňákové i provizi zaplatí ministerstvo. Knihovna podle ní měla s ministerstvem dohodnutý limit 15 milionů plus jeden příhoz na kladívku. Díky snížené provizi knihovna listinu nakonec získala o několik set tisíc levněji, než kolik byl připraven zaplatit dražitel, který skončil o onen jeden příhoz níže a který s podobnou slevou nemohl počítat.

Dosažená cena, ať již z provizí, či bez provize, je každopádně výjimečná, a to nejen v českém kontextu. Na aukcích Sothebyʼs a Christieʼs se například řadu let žádný takto drahý středověký či raně novověký dokument neobjevil. Rekord podle dostupných informací drží dopis conquistadora Juana Ponce de León, prvního Evropana, který v roce 1513 navštívil území dnešních Spojených států, odeslaný o rok a půl dříve z Portorika. Před šestnácti lety byl v Christieʼs v New Yorku vydražen v přepočtu za 13,7 milionu korun.

V domácím prostředí se ke srovnání nabízí jedině dvojice nově objevených listin z roku 1347 vztahujících se k založení Univerzity Karlovy, které univerzita loni zakoupila privátně údajně za 20 milionů korun. Historický a kulturní význam těchto dokumentů je nicméně výrazně větší než v případě nyní draženého notářského zápisu. Národní knihovna se již na únorové aukci 1. Art Consulting neúspěšně ucházela o jiný právní dokument, rozsudek z roku 1414 týkající se církevně-právních sporů o působení Mistra Jana Husa, který se nakonec prodal za 7,2 milionu korun.

Vedle představovaného notářského zápisu byla dražena ještě jedna pergamenová listina, potvrzení privilegií městečka Jindřichovice na Karlovarsku ze strany Jáchyma Šlika. Listina z roku 1612 se prodala za vyvolávací cenu 1,79 milionu korun. Aukční katalog tuto položku původně představoval jako závěť vůdce protestanských stavů Jáchyma Ondřeje Šlika a dražba měla startovat na 4 milionech korun (bez aukční provize). Chybu aukční síň odhalila, až když už byl katalog vytištěný. 

 

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné