Před sto lety
Pro Oskara Kokoschku ten rok nezačal šťastně. V lednu nastoupil základní vojenský trénink u elitního 15. pluku dragounů, do kterého se dostal díky přímluvě Adolfa Loose. Přihlásil se dobrovolně, údajně však vyprovokován svou milovanou Almou, která jejich vztah o pár měsíců dřív ukončila. Koně a parádní uniformu si pořídil za peníze, které utržil z prodeje svého mistrovského obrazu Větrná nevěsta (dnes ve sbírkách Kunstmusea v Basileji), jenž pro ni v předchozím roce namaloval.
Oskar Kokoschka: Větrná nevěsta / 1913-14 / Kunstmuseum Basel
„Oskar Kokoschka je od začátku války na vojně. Je tam vystaven nenáviděnému drilu a velmi trpí. Často píše a neví, jak velmi jsem se mu odcizila. Do armády se nehodí a je mi ho strašně líto. A ti hloupí cvoci nemají právo dělat si z něj legraci,“ zapsala si do deníku lakonicky Alma. Vdova po Gustavu Mahlerovi, múza a osudová žena mnoha mužů Vídně přelomu století i celé tehdejší střední Evropy, v té době již žila svým novým vztahem k architektu Waltru Gropiovi.
V únoru 1915 za ním jede do Berlína a stráví spolu několik dní. „Víno i prostředí nám zvedaly náladu, umocňovaly naše city, a vědomí, že se loučíme, konalo své. Doprovodila jsem ho na nádraží a tam ho to natolik přemohlo, že mne najednou vtáhl do rozjíždějícího se vlaku a já s ním chtíc nechtíc musela odjet do Hannoveru. Musím však říci, že se mi to velmi líbilo… Druhý den jsem se vrátila do Berlína,“ zapsala si.
V polovině srpna se Alma za Gropiuse provdá a Kokoschka je o jedenáct dní později zraněn na frontě v Haliči. Při útoku jej zasáhne kulka z kulometu do hlavy a skončí na zemi pod svým mrtvým koněm. Postupující kozáci dobíjející zraněné jej pak ještě bodnou bajonetem do prsou. Zázrakem přežije a nastoupí dlouhou rekonvalescenci. Ze vztahu s Almou se však vzpamatovává ještě na začátku 20. let, kdy žije v Drážďanech s loutkou v životní velikosti, kterou si nechal vyrobit, aby mu připomínala jeho milou. „Konečně mne měl tam, kde mě vždy chtěl mít – jako povolný nástroj bez vlastní vůle ve svých rukou. Ve velkoryse pojatém obraze Větrná nevěsta mne namaloval v bouři a velkém vlnobití, důvěřivě přitulenou k němu a čekající pomoc od něj,“ napsala později Alma.
Po nástupu nacistů k moci je Kokoschka označen za „zvrhlého umělce“ a donucen k emigraci. Díky intervenci prezidenta Masaryka, kterého v roce 1935 portrétuje, získává československý pas. V Praze, kde ve 30. letech opakovaně pobývá, potkává také svou budoucí manželku Oldu (výstava Kokoschka a Praha bude od 20. února k vidění ve Veletržním paláci). O Almě pak ve své biografii napíše: „Ještě dlouhá léta mi dělalo potěšení občas prohrábnout popel vychladlé vášně – napsat dopis, poslat telegram či květiny…“
Staří mistři v Praze
Jan Skřivánek výstava zima 2019
Národní galerie začátkem listopadu otevřela novou expozici starého umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, jejímž hlavním autorem je ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler a která propojuje dvě dříve oddělené prezentace českého a evropského umění renesance...
Světlo to někdy zkazí
Jan Skřivánek rozhovor červen 2021
Rozhovor s Jaromírem Novotným jsme měli naplánovaný několik let, čekali jsme však na možnost spojit jej s nějakou větší výstavou. Příležitost se naskytla až nyní – v létě se představí v Domě umění města Brna. Jaromírovy obrazy, ať již pracuje s barvami, či jen s ...
20 665 rozpačitých znaků na okraj Medkovy výstavy
Jan Skřivánek výstava říjen 2020
Následující text měl původně být recenzí obsáhlé retrospektivy Mikuláše Medka, kterou pod názvem Nahý v trní připravila Národní galerie. Co do rozsahu i šíře záběru mi však text tak narostl, že na hodnocení vlastní výstavy nakonec vůbec nedošlo.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
