rozum v oku

Miroslav Petříček úhel leden 2008

Dříve běžnější výraz výtvarné umění dnes zjevně vlivem angličtiny postupně vytěsňuje označení vizuální umění. Důraz se tedy přesouvá na vidění: malířská, architektonická či sochařská díla jsou určena zraku, pohledu. Alespoň cosi takového se tento posun v terminologii zdá naznačovat. Hrubě bychom se však mýlili, kdybychom si artefakty, které vytváří vizuální umění, představovali jen jako předměty pro oko. Neboť ani stavba, ani malba ani cokoli jiného, co patří do této rodiny, není jen objektem vidění, nýbrž právě tak – a možná i podstatnějším způsobem - subjektem vidění. Na obraz či sochu se díváme, prohlížíme si ji, avšak současně se jakoby díváme jejíma očima. Obraz se dívá na náš svět a ukazuje nám přitom nejen to, co vidí, nýbrž také a především to, jak tento svět vidí. A pokud si tento způsob vidění neosvojíme, možná ani nepoznáme, že tento obraz je skutečně obrazem. A naopak: pochopíme-li určitý obraz, pochopíme také, že to není pouhá reprodukce skutečnosti anebo její reprezentace, nýbrž projekt jiného porozumění světu, a to na nejelementárnější rovině smyslového vnímání.

Podělte se:

Umění a technologie

Miroslav Petříček úhel červen 2013

Je až nápadné, do jaké míry se filozofie v posledním půlstoletí věnovala umělecké tvorbě. Počínaje přinejmenším Benjaminem a Adornem přes Merleau-Pontyho až k Deleuzově knize o Francisu Baconovi a Lyotardovu textu Co malovat? Uvést by samozřejmě bylo možné celou řadu...

Materiál

Miroslav Petříček úhel září 2008

Máme staletími vypěstovaný zvyk ignorovat materiál, protože věříme v nadřazenost takzvaného ducha nad hmotou. A když už se bez materiálu nemůžeme obejít, uspokojí nás jen takový, jemuž říkáme „ušlechtilý“, což s uvedeným zvykem není v rozporu, nýbrž jej pouze...