Stopy mizení

Miroslav Petříček úhel duben 2008

Fyziologie 19. století zkoumala lidské vidění a objevila podivný jev: bezprostřední doznívání zrakového vněmu na sítnici, který nepříliš pěkně nazvala paobrazem. Vidíme ještě určitý předmět, i když ten se už změnil, je jinde, anebo vůbec zmizel. Poněkud paradoxním důsledkem toho zjištění by bylo, že předmět v pohybu vlastně nevidíme: pokud jej máme před očima, pak proto, že jeho pohyb rušíme pohybem hlavy, anebo od něj pohyb odečítáme pomocí nějakého softwaru v mozku. Vidění se tedy neobejde bez hlavy. Italský futurismus v tomto směru velmi experimentoval a dospěl k druhému paradoxu: čím věrněji na obraze reprezentujeme rychle se pohybující předmět, tím méně je obraz této věci čitelný; vždy musíme učinit nějaké ústupky, aby na konci snahy zachytit pohyb v pohybu nebyla pouze změť čar anebo dokonce jen rozmazaná skvrna. Toto poznání však na druhé straně malíře osvobodilo a otevřelo nové možnosti umělecké tvorby: obraz nemusí být jen prodloužením oka, může být právě tak i naznačením jiného způsobu vidění.

Podělte se:

Umění a technologie

Miroslav Petříček úhel červen 2013

Je až nápadné, do jaké míry se filozofie v posledním půlstoletí věnovala umělecké tvorbě. Počínaje přinejmenším Benjaminem a Adornem přes Merleau-Pontyho až k Deleuzově knize o Francisu Baconovi a Lyotardovu textu Co malovat? Uvést by samozřejmě bylo možné celou řadu...

Materiál

Miroslav Petříček úhel září 2008

Máme staletími vypěstovaný zvyk ignorovat materiál, protože věříme v nadřazenost takzvaného ducha nad hmotou. A když už se bez materiálu nemůžeme obejít, uspokojí nás jen takový, jemuž říkáme „ušlechtilý“, což s uvedeným zvykem není v rozporu, nýbrž jej pouze...