Staré struktury a reklamní tygři

Jan Skřivánek zprávy únor 2008

Praha – Šítkovská věž u Mánesa je již tři roky zahalená do reklamního kabátu. Na jak ještě dlouho, není jasné, jen málokdo tuší, co se pod ním vlastně děje. K nejistotě přispívá i nedávné rozhodnutí pražské radnice dál se na rekonstrukci této renesanční památky, jejímž majitelem je Nadace Český fond umění, nepodílet. Magistrát chce vědět, zda svým příspěvkem pouze nedotuje agenturu, která lešení kolem věže pronajímá k reklamním účelům.

Rekonstrukce věže začala po povodních v roce 2002, kdy se nejprve z povodňových dotací opravila poničená základna. V květnu 2005 pak Nadace Český fond umění, která je vlastníkem celého Mánesa, pronajala věž, respektive její vnější plochu, na tři a půl roku (do prosince 2008) reklamní agentuře Qeep. Agentura za to nadaci platí 50 tisíc korun měsíčně. „Firma Qeep nám ale navíc platí lešení, které by na tři a půl roku přišlo až na 5 milionů,“ vysvětluje výhody pronájmu ředitelka nadace Dagmar Baběradová. „To je drahá záležitost, kterou bychom si jinak nemohli dovolit.“

Náklady na rekonstrukci jedné strany věže, která trvá vždy zhruba rok, vycházejí podle Baběradové přibližně na 1,5 milionu korun. Z pronájmu věže pro reklamní účely Nadace Český fond umění získává 600 tisíc ročně, zbývající dvě třetiny nákladů dosud pokrýval příspěvek pražského magistrátu. Ten se ale loni na podzim rozhodl nadaci na rok 2008 žádnou dotaci nepřidělit. „Chceme vědět, jakým způsobem je rekonstrukce věže financována, abychom nepřispívali pouze na navýšení zisku soukromé firmy,“ zdůvodnil zamítnutí grantu radní pro kulturu Milan Richter.

Šítkovská věž není jediným místem v centru Prahy, které společnost Qeep nabízí pro reklamní účely. Jak se chlubí na svých webových stránkách: „v současné době obhospodařuje velkou část nejatraktivnějších velkoplošných reklamních ploch na území hlavního města.“ Smlouva s Galerií hlavního města Prahy (GHMP) jí totiž dává právo pronajímat reklamní plochy na lešeních kolem pražských soch a pomníků, které procházejí rekonstrukcí. Podle radního Richtera je však smlouva pro město nevýhodná. Do přímého střetu se radnice a společnost Qeep dostaly loni na jaře kvůli reklamní plachtě halící Husův pomník na Staroměstském náměstí.

Případ Šítkovské věže se od této kauzy liší přinejmenším v tom, že Nadace Český fond umění je na rozdíl od GHMP na městu formálně zcela nezávislá. „Všechny pražské sochy jsou v majetku města neboli magistrátu. Kauza Bém, lešení, Jan Hus je úplně o něčem jiném, než co máme tady my,“ zdůrazňuje předseda správní rady Nadace Český fond umění Petr Kuthan. „My tady máme svůj majetek a snažíme se o něj postarat, seč nám síly stačí.“

„Příspěvky, které získáme z reklamy, se celé převádějí do akce Šítkovská věž. To je účetně doloženo a kdokoli to může zkontrolovat,“ odpovídá Kuthan na otázku, zda může prokázat, že peníze z pronájmu věže jdou skutečně na její opravu. Hospodaření nadace však není tak křišťálově průhledné, jak tvrdí. Kromě povinného uložení výroční zprávy u rejstříkového soudu, jež ale obsahuje pouze celkový přehled ročního hospodaření, totiž nadace o své činnosti žádné podrobnější údaje nezveřejňuje.

Nadace, která je pohrobkem komunistického Českého fondu výtvarných umění, má u části kulturní veřejnosti velice špatné jméno. Věž i výstavní síň Mánes původně patřily Spolku výtvarných umělců Mánes, který však byl jako všechna obdobná sdružení v roce 1956 nuceně rozpuštěn. Po listopadu 1989 došlo k jeho obnově a Spolek výtvarných umělců žádal navrácení své někdejší výstavní síně. Restituční spor se vlekl až do roku 2002. Soud nakonec rozhodl ve prospěch nadace s odůvodněním, že spolek „dostatečně neprokázal kontinuitu právní subjektivity“. Během třináctiletého „boje o Mánes“ budova dále chátrala.

Celková plocha reklamní plachty na Šítkovské věži je 1350 m2. Jan Svěrák, Senior Media Manager ze společnosti Ogilvy Group, odhaduje, že cena reklamy na takto prestižním místě se může pohybovat od 2 do 3 milionů korun ročně. „Přesnou cenu za reklamu nesdělujeme, ale jsou to řádově statisíce měsíčně,“ říká na toto téma Marcela Dvořáková, zastupující firmu Veolia, jejíž reklama je na věži v současnosti k vidění. „Veolia Voda podobné reklamní akce normálně nedělá, ale u této památky jsme udělali výjimku. Chtěli jsme podpořit opravu vodárenského objektu, když jsme vodárenská společnost,“ vysvětluje. Sama agentura Qeep nechtěla podmínky, za kterých reklamu na věži nabízí, komentovat.

Celá kauza má však ještě další rozměr, a to přístup pražské radnice k reklamě. Ředitel magistrátního odboru kultury a památkové péče Jan Kněžínek dnes sice v médiích – ve shodě s primátorem Bémem a radním Richterem – prohlašuje, že proti reklamě v centru je třeba bojovat. Byl to však právě on, kdo rekonstrukci Šítkovské věže před třemi lety schválil, a to včetně reklam společnosti Qeep. „Vzali jsme si takovou reklamní agenturu, kterou nám povolil magistrát,“ říká dokonce ředitelka Nadace Český fond umění Dagmar Baběradová.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné