Tutschova sbírka se odstěhovala do Hradce Králové

Jan Skřivánek zprávy červen 2021

Galerie moderního umění v Hradci Králové (GMU) začátkem května oznámila, že se jí podařilo zakoupit sbírku českého umění osmdesátých až nultých let z pozůstalosti sběratele a galeristy Karla Tutsche, přední osobnosti brněnského kulturního života uvedených tří dekád.

AA-50.jpg

ilustrace Miroslav Barták

Kolekci čítající přes osm set děl nejen českého, ale i německého či rakouského umění galerie zakoupila za 12 milionů korun od sběratelova bratra Jindřicha.

Sbírka, jejíž budoucnost byla od náhlé smrti Karla Tutsche začátkem roku 2008 nejistá – zájem o ni měla řada soukromých sběratelů a obchodníků s uměním –, tak zůstane zachována jako celek a přístupná veřejnosti. Pokud by byla rozprodána po kusech, její tržní cena by byla výrazně vyšší než částka, kterou za celý soubor zaplatil Královehradecký kraj, který je zřizovatelem galerie a který akvizici podpořil mimořádnou dotací ve výši dvou třetin celkové částky.

„Galerie nedisponuje obsáhlou sbírkou generace 70. až 90. let, proto vnímáme současnou akvizici jako příležitost, protože bude častěji prezentována veřejnosti v rámci expozic a krátkodobých výstav,“ vysvětluje ředitel GMU František Zachoval a dodává: „V roce 2023/24 bude sbírka prezentována po dobu šesti měsíců a bude vydána reprezentativní monografie.“

Karel Tutsch od roku 1986 provozoval v pavlačovém domě na Václavské ulici na Starém Brně soukromou Galerii Na bidýlku, kterou tvořily dvě podkrovní místnosti. Galerií za více než dvacet let prošlo ke dvěma stovkám umělců. Byli mezi nimi nejen Tutschovi generační vrstevníci a umělci z okruhu skupiny Tvrdohlaví, ale i autoři, kteří na výtvarnou scénu vstupovali až na přelomu milénia. Své první samostatné výstavy měli Na bidýlku například Ján Mančuška (1999) nebo Eva Koťátková (2004).

Podle Marka Pokorného – v letech 2004 až 2012 ředitele Moravské galerie v Brně – byla Tutschova galerie pevným bodem na mapě současného umění. „Smrtí Karla Tutsche tenhle bod všichni ztrácíme. Nezanikne jenom galerie, ale už navždy se roztrhá zcela zvláštní síť vztahů mezi umělci, kritiky a kurátory, kterou jako vedlejší efekt svého zaujetí uměním spřádal tenhle nenápadný člověk. Zmizí kus svobody, kterou jeho galerie nabízela, a část živé umělecké scény se propadne do vzpomínek a historie,“ napsal Pokorný v únoru 2008 v nekrologu v Hospodářských novinách.

Moravská galerie již za jeho ředitelování jednala s Jindřichem Tutschem o možností převzetí sbírky, k dohodě však nedošlo. Jan Press, který stojí v čele MG od jara 2013, ve snaze sbírku získat pokračoval. V koncepci rozvoje galerie na dalších pět, kterou po svém nástupu předkládal na Ministerstvo kultury, které je zřizovatelem galerie, čteme: „snaha o akvizice děl z pozůstalosti Dalibora Chatrného, z majetku Jiřího Valocha, ze sbírky Karla Tutsche je manifestací zájmu instituce o tvorbu umělců, svým životem a tvorbou spojených s Brnem, jejichž vliv a význam přesáhl hranice regionu.“ V navazujícím materiálu z roku 2018 se uvádělo, že MG na letošní či příští rok plánuje „výstavu Sbírky Karla Tutsche jako výstup institucionálního výzkumného a výstavního projektu Postmoderna“.

Proč tedy sbírka nakonec skončila v Hradci Králové, a ne v Brně? Šefkurátor MG Ondřej Chrobák neskrývá, že je z výsledku zklamaný. Problém podle něj nebyl v nemožnosti získat potřebné prostředky, ale v tom, že Jindřich Tutsch v minulosti nikdy nedeklaroval ochotu sbírku prodat. „Žil jsem v pocitu, že pokud se rozhodne sbírku nabízet veřejné instituci, tak nás osloví. Chápali jsme, že ‚nejvyšší‘ (soukromé) nabídce nemůžeme konkurovat, ale institucionální prodej by se dal zvládnout, i když přesvědčit Ministerstvo kultury o důležitosti výkupu ‚současného‘ umění není zdaleka jednoduché,“ konstatuje Chrobák a dodává: „Opakované dotazy na Jindřicha Tutsche – ‚co sbírka, neprodáš?‘ – jsme ale nečinili.“ Zamýšlená výstava se průběžně odsouvala, což Chrobák vysvětluje tím, že bez jasné dohody o prodeji sbírky by galerie de facto investovala do zhodnocení soukromého majetku.

František Zachoval uvádí, že na odkoupení sbírky se s Jindřichem Tutschem dohodl během necelých šesti měsíců. Před kolegy z Brna věc tajil, či je přinejmenším neinformoval. Nad rychlostí, s jakou se Jindřich Tutsch s hradeckou galerií dohodl, se podivuje i Lenka Tutschová, manželka jeho synovce, která od roku 2008 provozuje ve Zlíně galerii Kabinet T., jež programově navazuje na činnost Galerie Na bidýlku. „Nabídla jsem Jindřichovi stejnou finanční částku jako Hradec, ale s převodem jsem váhala, protože jsem si nebyla jistá, zda se o sbírku budu umět postarat lépe, než státní organizace. (…) Já bych zřídila soukromou nadaci Karla Tutsche a nechala sbírku v Brně, kam bezesporu patří. Čekala jsem na to 13 let,“ vysvětluje Lenka Tutschová a dodává: „Smutek tedy nemá jen MG, ale soukromě i já.“

František Zachoval si je vědom, že v Brně je prodej sbírky do Hradce Králové vnímán negativně, nesouhlasí však s tezí, že sbírka měla zůstat ve městě, kde Karel Tutsch působil: „V minulosti existují případy delokalizací sbírek z jednoho města do jiného. Jako například případ daru Emanuela Hloupého, který byl roce 1967 přijat Národní galerií, i když Dr. Josef Sůva, někdejší ředitel GMU o sbírku několikrát usiloval. Tak jako u sbírky Emanuela Hloupého, rád bych dále poukázal na fakt, že zastoupení autoři ve sbírce Karla Tutsche nejsou výlučně spjati s brněnským prostředím (narozením, působením, ad.), ale jejich význam je celorepublikový, proto akvizici považujeme naprosto za legitimní.“

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné