Umění nejen pro mladé
Jan Skřivánek zprávy březen 2007
Praha / Londýn – Národní kolo prvního ročníku mezinárodní soutěže mladých výtvarníků, kterou pořádá společnost Unilever, vyhrála dvojice studentů Střední umělecké školy v Ostravě Patrik Niebroj a Zuzana Martiníková. Vítězné práce se zúčastní výběrového mezinárodního kola v Londýně a jeden z autorů získá možnost vystavit své dílo v londýnské Tate Modern. Porotci soutěže byli Rostislav Vaněk, vedoucí ateliéru grafického designu a vizuální komunikace na VŠUP, malíř Jiří Sozanský a manažerka komunikace společnosti Unilever Marcela Němcová.
Soutěž se volně vztahuje k projektu Unilever Series, v jehož rámci společnost sponzoruje monumentální sochařská díla, která jsou vždy po několik měsíců vystavena v turbínové hale Tate Modern, která sídlí v prostorách bývalé elektrárny na nábřeží Temže. Do půlky dubna jsou v galerii instalovány čtyři obří skluzavky, které jsou dílem šestačtyřicetiletého německého umělce Carstena Höllera. „Skluzavka je socha, skrz kterou můžete cestovat. Bylo by ale chybou myslet si, že se po ní musíte nutně sklouznout, abyste ji pochopili. Dívat se na ni zvenku nabízí odlišný, ale stejně hodnotný zážitek. Je to podobné, jako když se díváte například na Nekonečný sloup od Konstantina Brancusiho,“ říká o svém díle Höller.
Staří mistři v Praze
Jan Skřivánek výstava zima 2019
Národní galerie začátkem listopadu otevřela novou expozici starého umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, jejímž hlavním autorem je ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler a která propojuje dvě dříve oddělené prezentace českého a evropského umění renesance...
Světlo to někdy zkazí
Jan Skřivánek rozhovor červen 2021
Rozhovor s Jaromírem Novotným jsme měli naplánovaný několik let, čekali jsme však na možnost spojit jej s nějakou větší výstavou. Příležitost se naskytla až nyní – v létě se představí v Domě umění města Brna. Jaromírovy obrazy, ať již pracuje s barvami, či jen s ...
20 665 rozpačitých znaků na okraj Medkovy výstavy
Jan Skřivánek výstava říjen 2020
Následující text měl původně být recenzí obsáhlé retrospektivy Mikuláše Medka, kterou pod názvem Nahý v trní připravila Národní galerie. Co do rozsahu i šíře záběru mi však text tak narostl, že na hodnocení vlastní výstavy nakonec vůbec nedošlo.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
