Víc obrázků...
S grafikou časopisu je to podobné jako s výměnou kapajícího kohoutku ve starém domě. Začnete s tím, že jen vyměníte baterii, a skončíte nově vykachlíčkovanou koupelnou a překopanými rozvody v celém domě. Jedno vede k druhém a dělat věci polovičatě nemá cenu.
Art+Antiques prošel komplexním redesignem v září 2008. Logo, písma i celkové rozvržení stránek a jednotlivých rubrik pro nás tehdy navrhl Robert V. Novák a dodnes jsme s jeho návrhem spokojení. Po sedmi letech jsme ale začali pociťovat chuť zkusit některé věci jinak a zároveň jsme nabyli dojmu, že ačkoliv jsme výtvarným časopisem, věnujeme obrazovému doprovodu článků poměrně málo prostoru. Rozhodnutí posílit obrazovou stránku a zároveň nechuť krátit texty či eliminovat celé rubriky si vynutilo přidání stránek. Aby větší počet obrázků různých formátů neměl za následek chaos, bylo třeba grafiku zjednodušit a provzdušnit. A snaha o větší čistotu nás nakonec přivedla k rozhodnutí zvýšit gramáž papíru. A to jsme původně chtěli jen přidat obrázky...
Autorem nové grafiky je náš stálý redakční grafik Jožka Gabriel. Jeho návrh bezprostředně navazuje na dosavadní podobu časopisu, přináší však řadu dílčích úprav a nových detailů. Některých si patrně všimnete na první pohled, některé možná vůbec nezaznamenáte. A právě o to nám šlo – nechceme Art+Antiques od základů měnit, ale zpříjemnit vám zážitek z prohlížení a čtení jeho stránek.
Podobnou tichou revolucí prochází také redakce časopisu. Pepa Ledvina, který je členem redakce od začátku roku 2013, se od září ujímá postu zástupce šefredaktora, který byl v posledních letech neobsazen. Pepa má velký přehled po současné výtvarné scéně a mimořádnou schopnost jasně a precizně formulovat své názory a postřehy. Do aktuálního čísla mimo jiné napsal dva články ze zahraničí – text o nové budově newyorského Whitney Musea a recenzi výstavy německého malířství 80. let ve Frankfurtu.
Dalšími materiály, na které bych rád upozornil, je rozhovor s historikem umění Eduardem Šafaříkem a obsáhlý profil Marie Bartuszové. Rozhovor pořídila Jana Máchalová na jaře v Římě, bohužel však vychází až několik týdnů po smrti profesora Šafaříka, který v srpnu zemřel v požehnaném věku 87 let. Česko-slovenská sochařka Marie/Maria Bartuszová (rodačka z Prahy, která se po škole odstěhovala na východní Slovensko) se v posledních letech těší značnému zájmu zahraničních kurátorů i sběratelů, v českém prostředí je však stále téměř neznámá. Slovenská novinářka Jana Németh se v Košicích sešla se sochařčinými dcerami, které pečují o matčinu pozůstalost, a napsala živý portrét osobité umělkyně, jejíž tvorbu teprve nyní zpětně objevujeme a doceňujeme.
Doufám, že se vám „nový“ Art+Antiques bude líbit a že nám zachováte přízeň.
Staří mistři v Praze
Jan Skřivánek výstava zima 2019
Národní galerie začátkem listopadu otevřela novou expozici starého umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, jejímž hlavním autorem je ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler a která propojuje dvě dříve oddělené prezentace českého a evropského umění renesance...
Světlo to někdy zkazí
Jan Skřivánek rozhovor červen 2021
Rozhovor s Jaromírem Novotným jsme měli naplánovaný několik let, čekali jsme však na možnost spojit jej s nějakou větší výstavou. Příležitost se naskytla až nyní – v létě se představí v Domě umění města Brna. Jaromírovy obrazy, ať již pracuje s barvami, či jen s ...
20 665 rozpačitých znaků na okraj Medkovy výstavy
Jan Skřivánek výstava říjen 2020
Následující text měl původně být recenzí obsáhlé retrospektivy Mikuláše Medka, kterou pod názvem Nahý v trní připravila Národní galerie. Co do rozsahu i šíře záběru mi však text tak narostl, že na hodnocení vlastní výstavy nakonec vůbec nedošlo.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
