Závěrečná bilance
Jan Skřivánek zprávy září 2011
Praha – V půlce července Národní galerie vydala výroční zprávu za rok 2010, kterou lze číst i jako závěrečnou bilanci dvanáctiletého působení Milana Knížáka v čele galerie.
Odcházející generální ředitel ve svém úvodním slovu připomíná některé důležité výstavy loňského roku a ostře kritizuje ministerstvo kultury, politiky i média. „Slova uznání je něco, co NG téměř nezná. Je mi trapné, že nemohu do úvodu výroční zprávy napsat, jak bylo všechno báječné. Báječné bylo pouze to, co jsme sami vydřeli,“ prohlašuje Knížák.
Celkové náklady na činnost NG loni činily 367,7 milionu, přičemž příspěvek od státu byl 277,8 milionu korun (75 % celkových nákladů). Na vstupném galerie utržila 18,5 milionu korun, což je sice o milion víc než o rok dřív, celkově však spíše slabší výsledek (průměr za posledních deset let vychází na 23,3 milionu). Rok před Knížákovým nástupem galerie na vstupném dokázala utržit 36,3 milionu korun (47,7 milionu, když zohledníme inflaci). Výroční zpráva uvádí, že galerie v roce 2010 hospodařila s vyrovnaným, respektive mírně přebytkovým rozpočtem.
Podle všeho však jde o pouhou hru s čísly, která o skutečném stavu galerie mnoho nevypovídá. Pochybnosti o hospodaření NG vzbuzuje jednak skutečnost, že dotace poskytovaná ministerstvem je každoročně výrazně vyšší, než kolik je původně plánovaná částka – loni NG dostala na provoz o 62 milionů korun (29 %) víc, než bylo počítáno v návrhu rozpočtu –, a že v posledních letech rostou její závazky. Ke konci roku 2010 galerie vykázala závazky ve výši 53,7 milionů korun, o 9 milionů víc než o rok dřív. Knížak tyto údaje nijak nekomentuje, pouze znovu opakuje, že před jeho nástupem byla galerie „zadlužená, nefunkční“.
Odečteme-li od státního příspěvku, který galerie loni dostala, výdaje na rekonstrukci Salmovského paláce (117,5 milionu), náklady na mzdy a sociální pojištění (88,7 milionu) a platby za energie (43,2 milionu korun), zbude galerii na její činnost z peněz od státu pouhých 28,4 milionu korun. Představa, že za tuto částku – v přepočtu přibližně 1,1 milionu eur – může galerie zajistit program a služby na evropské úrovni, nemluvě o potřebě rozšiřovat sbírky, je samozřejmě absurdní. V tomto kontextu se Knížákovy výpady proti ministerstvu kultury, že nechápe roli a důležitost Národní galerie, jeví být zcela na místě.
Jiná věc je, že se ke kritice ministerstva odhodlal, až když velké rekonstrukční projekty, díky kterým skrze rozpočet galerie tekly stamiliony, končí, a že vysoké výdaje za energie souvisí s jeho snahou rozšiřovat počet stálých expozic. Na tento problém ostatně upozorňuje i výroční zpráva: „V roce 2010 ovlivnila ekonomiku Národní galerie v Praze celá řada negativních vlivů, které (…) nebylo možno při přípravě a schvalování rozpočtu předvídat. Jde především o nákladovou položku opravy a udržování objektů. (…) Dále došlo k nárůstu spotřeby energií ve výši 4 700 tis. Kč oproti rozpočtu. Nárůst je spojen s energetickou náročností objektů, kdy veškeré možné úspory technického charakteru již byly provedeny v předchozích letech (…).“ Ve skutečnosti galerie loni na energiích ušetřila 3 miliony korun, v rozpočtu se však počítalo se zcela nerealistickou úsporou ve výši 17 procent oproti roku 2009.
Mezi nejdůležitějšími počiny loňského roku Knížák poněkud absurdně vyzdvihuje i trojici výstav, které galerie uspořádala již v roce 2009 a za které se pochválil již v minulé výroční zprávě. Z loni připravených akcí jmenuje výstavy Napříč dneškem, Floating Hours, Monet – Warhol a soubornou přehlídku díla Karla Škréty. Ta podle něj „patří k tomu nejlepšímu, co Národní galerie prezentuje“, přičemž hlavní přínos takovýchto výstav vidí v tom, že „prohlubují vlastenectví“. Celkem NG loni dokázala na své výstavy a do stálých expozic přilákat necelých 302 tisíc lidí, což je o pětinu méně než o rok dřív. Nižší návštěvnost (o 185 lidí) měla galerie pouze v roce 2002, kdy část expozic byla dočasně uzavřena kvůli povodním.
NG v loňském roce vydala 12 katalogů, od monumentální monografie Karla Škréty až po brožuru s profily finalistů ceny NG 333. „Kvalita i množství vydávaných publikací je nejen daleko větší než u všech ostatních podobných institucí v Česku, ale snese i srovnání se světovými galeriemi. To vše dělá NG v podstatě ,na koleně‘, bez odpovídajících finančních prostředků a za minimální platové ohodnocení,“ komentuje to Knížák. Moravská galerie v Brně i Muzeum umění Olomouc přitom loni vydaly podobně publikací, ačkoliv MG hospodaří s ani ne třetinovým a Olomouc se sotva pětinovým rozpočtem, než má Národní galerie.
Nejdůležitějšími akvizicemi loňského roku byly výkupy obrazů Zlický kníže Radslav se koří sv. Václavu od Karla Škréty za 4,3 milionu a Bakchus a Ariadna na Naxu od vídeňského barokního mistra Franze Jannecka. Ze současného umění NG z vlastních prostředků zakoupila díla Davida Hnídka, Juliany Höschlové, Igora Müllera, Petra Pastrňáka, Otto Plachta, Aleše Růžičky, Michala Škody, Jiřího Šuhájka, Benedikta Tolara a Jana Vlčka. A rovněž motocykl od Václava Vávry, který posbíral řadu cen na tuningových soutěžích a na který galerie dostala od společnosti Synot Tip 850 tisíc korun. „Taková nádhera patří do Národní galerie, do současného umění i současného světa. Plní kategorii představ, tužeb a bláznivostí obsažených v umění,“ komentoval tuto akvizici loni v prosinci Knížák.
Staří mistři v Praze
Jan Skřivánek výstava zima 2019
Národní galerie začátkem listopadu otevřela novou expozici starého umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, jejímž hlavním autorem je ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler a která propojuje dvě dříve oddělené prezentace českého a evropského umění renesance...
Světlo to někdy zkazí
Jan Skřivánek rozhovor červen 2021
Rozhovor s Jaromírem Novotným jsme měli naplánovaný několik let, čekali jsme však na možnost spojit jej s nějakou větší výstavou. Příležitost se naskytla až nyní – v létě se představí v Domě umění města Brna. Jaromírovy obrazy, ať již pracuje s barvami, či jen s ...
Ten, který bude. Josef Mánes: Člověk – umělec – legenda
Jan Skřivánek výstava červen 2023
Už jen do půlky července hostí Valdštejnská jízdárna velkou výstavu obrazů a kreseb Josefa Mánesa, která s několikaletým zpožděním připomíná dvousté výročí umělcova narození a sto padesát let od jeho smrti. Jakkoliv je Mánesovo jméno jedním z nejznámějších v...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
