Zdeněk Sklenář v Číně
Jan Skřivánek zprávy květen 2009
Peking / Praha – Národní muzeum umění Číny v Pekingu hostilo v dubnu výstavu více než tří set obrazů Zdeňka Sklenáře (1910–1986).
Výstava byla dodatečnou poctou umělci, který měl k Číně velice blízko, a mimořádným organizačním úspěchem pro jeho synovce, pražského galeristu Zdeňka Sklenáře, který se na čínské umění i na tamní umělecký trh dlouhodobě orientuje. „Tohle ale nebyla primárně moje aktivita,“ zdůrazňuje. „Zájem vzešel od samotných Číňanů. Nebýt ředitele čínského Národního muzea, tak by se to nikdy nepodařilo.“
Ředitel muzea Fan Ti’-an, kterého citovala agentura ČIA, jeho slova při vernisáži potvrdil. „Systematicky se zajímám o umělecké osobnosti ze zahraničí, které vstoupily do kontaktu s Čínou. Při návštěvě Prahy jsem se seznámil s dílem Zdeňka Sklenáře a byl jsem ohromen množstvím jeho prací spjatých s Čínou a čínským uměním. Jsem přesvědčen, že Sklenářovu výstavu v Pekingu ocení čínské umělecké a akademické kruhy i široká veřejnost,“ prohlásil při vernisáži.
Výstavu během necelých tří týdnů, od 4. do 22 března, navštívilo na 90 tisíc návštěvníků a setkala se s velkým zájmem odborné veřejnosti. Vernisáže se mimo jiné zúčastnil jeden z nejuznávanějších současných čínských umělců Ai Weiwei. Podle Sklenáře sklidila velký úspěch i instalace výstavy, jejímž autorem byl Federico Díaz. „Výstava je ohromným úspěchem pro celou Českou republiku, zcela přehodnotila vztah Číny k českému umění,“ říká galerista. „Sklenář je pro ně zajímavý jako umělec, který se dokázal vcítit do čínské mentality, přitom však byl zároveň velkým západním tvůrcem. A to neříkám já, to je opravdu jejich hodnocení,“ dodává.
Malíř Zdeněk Sklenář Čínu navštívil v roce 1955 jako člen oficiální delegace pověřené přípravou kulturní části výstavy Deset let budování socialismu v Československu. Během tříměsíčního pobytu se spřátelil s řadou osobností čínského kulturního života a v jeho následné tvorbě je možné nalézt řadu přímých i nepřímých odkazů na čínskou výtvarnou i literární tradici. Po návratu mimo jiné ilustroval populární Zpěvy staré Číny od Bohumila Mathesia. K výstavě vyšlo česko-čínské vydání této knihy v podobě exkluzivní bibliofilie.
Zájem výstavu reprizovat mají podle Sklenáře další velká čínská muzea, od Makaa přes Hoing Kong až po Šanghaj. Soubornou umělcovu výstavu pak chystá na příští rok k 100. výročí od jeho narození Galerie hlavního města Praha.
Staří mistři v Praze
Jan Skřivánek výstava zima 2019
Národní galerie začátkem listopadu otevřela novou expozici starého umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, jejímž hlavním autorem je ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler a která propojuje dvě dříve oddělené prezentace českého a evropského umění renesance...
Světlo to někdy zkazí
Jan Skřivánek rozhovor červen 2021
Rozhovor s Jaromírem Novotným jsme měli naplánovaný několik let, čekali jsme však na možnost spojit jej s nějakou větší výstavou. Příležitost se naskytla až nyní – v létě se představí v Domě umění města Brna. Jaromírovy obrazy, ať již pracuje s barvami, či jen s ...
20 665 rozpačitých znaků na okraj Medkovy výstavy
Jan Skřivánek výstava říjen 2020
Následující text měl původně být recenzí obsáhlé retrospektivy Mikuláše Medka, kterou pod názvem Nahý v trní připravila Národní galerie. Co do rozsahu i šíře záběru mi však text tak narostl, že na hodnocení vlastní výstavy nakonec vůbec nedošlo.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
