Žezlo krále Davida ze sbírky Rudolfa II.

zpráva tisková web

Začátkem března byla po deseti letech znovuotevřena expozice užitého umění, soch a kuriozit vídeňského Kunsthistorisches musea. Kořeny této sbírky sahají až ke kunstkomoře Rudolfa II. Jeden pozoruhodný artefakt, který kdysi patřil do císařovy sbírky, se nedávno objevil také na mezinárodním trhu s uměním.

1794.jpg

Na březnovém veletrhu TEFAF v Maastrichtu, který je nejprestižnější prodejní výstavou zaměřenou na staré umění, nabídla mnichovská galerie Georg Laue tzv. žezlo krále Davida, vyřezávaný dřevěný kyj, který Rudolf II. dostal roku 1608 darem.

Tato přes metr dlouhá dřevěná palice byla Rudolfem II. a jeho současníky považována za vladařskou hůl biblického krále Davida. Dnes sice víme, že se starozákonním židovským králem nemá nic společného, její skutečný původ je však neméně tajemný.

Žezlo krále Davida / Fidži, druhá pol. 15. stol. / dřevo, délka 117 cm / foto: Kunstkammer Georg Laue

Nejde o žezlo, ale o tzv. kyj waka používaný bojovníky na tichomořském souostroví Fidži. Za prvního Evropana, který Fidži navštívil, je přitom považován až holandský mořeplavec Abel Tasman, který na souostroví zavítal roku 1643.

Nejen, že nevíme, kdy a jakým způsobem se žezlo-kyj dostalo z Pacifiku až do střední Evropy, jde současně o mimořádnou památku i z ryze etnografického hlediska. Nejstarší dosud známé kyje waka pocházejí až z 19. století. Exemplář z Rudolfovy kunstkomory byl podle stáří použitého dřeva vyroben již někdy v druhé polovině století patnáctého.

Císař tuto vzácnou památku, jak připomíná staročeský nápis na mosazné pásce kolem hlavice žezla, dostal darem od hraběte Jana Zrinského ze Serinu, synovce Petra Voka. Od třicetileté války bylo žezlo-kyj nezvěstné, objevilo se až nedávno v jedné evropské šlechtické sbírce.

Motto galeristy Georga Laueho zní „zázraky lze sbírat“. Dělat si plané naděje, že by se tento unikátní exponát mohl vrátit do Prahy, však nemusíme. Nového majitele totiž žezlo-kyj našlo hned druhý den veletrhu.

Podrobněji se znovzkříšení sběratelského zájmu o fenomén kunstkomor v sérii článků na ART+ věnuje Lucie Zadražilová. Obsáhlou reportáž z letošního TEFAFu přináší také dubnové číslo Art+Antiques.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získat předplatné

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Získat předplatné