Církevní restituce z NG pokračují

Jan Skřivánek zprávy říjen 2017

Praha – Národní galerie hledá cestu k mimosoudní dohodě s řádem Milosrdných bratří ve věci restituce čtyř obrazů vlámských a italských mistrů ze 17. století. Právní zástupci obou stran se na tom dohodli poté, co soudkyně vyjádřila předběžný názor, že řád prokázal splnění podmínek zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Obrazy se do sbírek Národní galerie dostaly za druhé světové války a nejsou trvale vystaveny.

Národní galerie obrazy původně odmítla vydat s poukazem na to, že nemocnice Na Františku, která do roku 1950 byla řádovým špitálem a konventem, z nějž obrazy pocházejí, zůstává v majetku městské části Praha 1, a tudíž že není naplněna podmínka „funkční souvislosti“ mezi požadovanými díly a nemovitostí v držení řádu. V restitucích v 90. letech Milosrdní bratři získali zpět pouze samotný kostel Svatých Šimona a Judy, který nicméně dál slouží jako koncertní síň. Areál nemocnice jim nemohl být vydán, neboť již dříve byl převeden ze státu na město.

Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, který otevřel cestu k restitucím uměleckých děl, jež se do státních sbírek dostala ještě před únorem 1948, uvádí, že movité památky mohou být předmětem restitucí jen pokud funkčně souvisí s vydávanými (nebo již vydanými) nemovitostmi. Z důvodové zprávy, se kterou byl zákon předkládán v parlamentu, vyplývá, že restituce uměleckých děl z veřejných sbírek zákonodárci vůbec neřešili. Šlo jim jen o to zajistit, aby nedocházelo k rozbíjení existujících celků a aby restituované nemovitosti mohly být církvím vydány včetně dochovaného mobiliáře.

Řád se u soudu snažil prokázat, že požadované obrazy funkčně souvisí s budovou kostela a přilehlými prostorami v jeho správě. Svou žalobu proto podepřel dvěma čestnými prohlášeními řádových bratrů, kteří Na Františku působili ještě před rokem 1950. „Ti svědkové v mezidobí od podání žaloby zemřeli, ale v Brně má být vyslechnut jejich spolubratr, který byl přítomný při sepisování jejich písemné výpovědi,“ cituje ČTK právního zástupce řádu.

Podle soudkyně se splnění podmínky funkční souvislosti podařilo prokázat. Galerie požádala soudkyni o vyjádření předběžného názoru poté, co soudy na jaře ve sporu o Madonu z Veveří definitivně rozhodly ve prospěch farnosti ve Veverské Bitýšce. Tím byla podle právníka NG nastolena praxe, že sporné body zákona mají být vykládány ve prospěch restituentů. (Madonu z Veveří NG vydala již loni v březnu, v prosinci však Nejvyšší soud vyhověl jejímu dovolání a věc vrátil pražskému městskému soudu k opětovnému projednání. Ten letos v březnu potvrdil své předchozí rozhodnutí.)

K poměrně širokému výkladu toho, co znamená funkční souvislost – ve stávající interpretaci nemusí jít o to, že dílo tvoří s nemovitostí funkční celek, ale jen o doložení jeho umístění v daném prostoru –, přispěla i samotná Národní galerie, když před třemi lety vyhověla žádosti cisterciáků o vydání tzv. Vyšebrodského cyklu, aniž nechala na soudech, aby rozhodly, zda umístění souboru v klášterní obrazárně konstituuje funkční souvislost mezi obrazy a klášterem.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné